Motto: „Služba národu se neplatí“ – Alois Rašín, významný politik a zakladatel I. Československé republiky.
Toto heslo často a rád na svých veřejných vystoupeních zdůrazňoval jiný politik v devadesátých letech minulého století – jistý PhDr. Miroslav Sládek, tehdejší předseda SPR-RSČ. A mnozí jeho příznivci mu to tehdy věřili. I když občas také při jiné příležitosti poznamenal, že podle něj je každý člověk úplatný, záleží jen na výši nabízené částky – úplatku. A že on, Sládek, by také zvažoval odchod z politiky, kdyby mu někdo nabídl několik milionů Kč.
.
Psal se rok 2007, SPR-RSČ měla za sebou jedny prohrané volby do PS-PČR (1998), jedny zpackané volby (2002), a jedny volby, kterých se strana vinou svého předsedy Sládka ani nezúčastnila (2006). SPR-RSČ měla za sebou konkurz kvůli předlužení strany, opět díky tehdejšímu stranickému vedení, zosobnělému v postavě M.Sládka. Konkurz, nucenou správu a „oddlužení“. Během tohoto období na nic údajně „nebyly peníze“, strana měla obstavené účty a řadoví členové strany se skládali na záchranu a chod partaje formou mimořádných finančních příspěvků. Hlavní pokladník objížděl po republice naše místní organizace a vybíral od dobrovolníků různé částky: tu 100 Kč, tu 200 Kč, nebo 500 Kč, často i 1000 Kč, byly však i případy, kdy obdržel 2.000 či dokonce 5.000 Kč. Vše prý bude jednou vráceno…
Prakticky nikdo z darujících si nedělal valné iluze o tom, že se mu tyto prostředky někdy navrátí. Většina členů SPR-RSČ to dělala pro záchranu strany, tak jako při placení řádných (členských) příspěvků, které se samozřejmě po celé období krizových 8 let 1999 – 2007 vybíraly taktéž. Mezitím, téměř v tichosti, proběhl soud mezi dvěma právnickými osobami: podnikatelem Hladkým, který zajišťoval v roce 1998 bilboardy pro předvolební kampaň SPR-RSČ, a předsedou strany Sládkem, jakožto představitelem strany.
Miroslav Sládek to měl zajímavě vymyšleno: Jelikož byl na SPR-RSČ kvůli insolvenci uvalen konkurz s nucenou správou, rozhodl se vytěžit z tristní situace maximum. Nejvíce ovšem pro sebe a své rodinné příslušníky (tak jako po úspěšných volbách v roce 1996). Něco zůstalo i pro Sládkovu suitu lidí z úzkého vedení SPR-RSČ. Po uspokojení nároků správce konkurzní podstaty tedy Sládek rozepsal zbývající částku téměř 7 .000.000,- Kč ve stranické pokladně na sebe a svou kamarilu, jakožto „zaměstnance“ právnické osoby SPR-RSČ. Jelikož, dle dikce zákona „o konkurzu a vyrovnání“, byly neuspokojené nároky zaměstnanců firmy hned na 2. místě za nárokem SKP, nezbylo na hlavního věřitele, podnikatele Hladkého NIC, a na jiné oprávněné rovněž nic. Tento krok tehdy Sládek na vnitrostranických poradách nám, řadovým členům a funkcionářům, zpětně zdůvodňoval tím, že až se situace uklidní, měli všichni vyplacení činovníci strany „vrátit“ zmíněné částky do stranické pokladny, aby měla strana znovu prostředky „na rozjezd“… :-))) (Dnes je možné se tomuto tvrzení jenom smát.)
Tedy – aby s penězi mohl opět disponovat jedině sám Miroslav Sládek. Tak, jak tomu bylo vždy v historii strany předtím. Pokladník Petr Pěkný byl v procesu plateb pouze nastrčená figurka. Nicméně, uvedení činovníci SPR-RSČ se záhy i s uvedenými sumami Sládkovi rozutekli. T.Vandas a M.Zdela si založili Dělnickou stranu (DS) a přetáhli k sobě většinu mladších členů SPR a prakticky celou tzv. „Republikánskou mládež“. Zkrátka všechny, co již měli M.Sládka a jeho praktik plné zuby. I ostatní níže uvedení, ze strany odešli i s penězi. Byli jsme svědky fyzického konfliktu Sládka s pokladníkem Pěkným (shodou okolností na našem sjezdu v Olomouci), právě kvůli zmíněným statisícům. Nynější předseda RSČMS Jiří Dufek je tehdy musel trhat od sebe. Z výše uvedeného pramenila ona Sládkova zášť ke všem, kdo odešli z „jeho“ strany s „jeho“ penězi…! Ovšem i tak si Sládek a jeho rodinní příslušníci přišli na částku přesahující 2 miliony Kč! I kvůli tomu se Sládek vzdal na jaře 2006 účasti SPR-RSČ v parlamentních volbách i své kandidatury, a raději podnikl s celou svou rodinou nákladné tříměsíční putování po USA zakoupeným vozidlem tamtéž. O penězích, které Sládkovi plynuly do jeho osobní kapsy v období let 1992-1998, raději ani nemluvíme. Kromě jeho poslaneckého platu a náhrad, samozřejmě.
Resumé: Miroslavu Sládkovi zůstaly po jeho politické činnosti miliony Kč (včetně jeho nemovitostí a pozemků), Sládkově kamarile statisíce, podnikateli Hladkému dluhy a krach firmy, a normálním řadovým členům Sládkovy republikánské strany (SPR-RSČ) hořká a varovná zkušenost k nezaplacení…!
Nám, tehdejším řadovým členům SPR-RSČ, se tedy vše vyjasnilo o rok později, když se k nám dostaly jisté dokumenty, které osvětlovaly celou Sládkovu úlohu na politické scéně. Některé jsme již publikovali, další vyvěšujeme níže. Poslední kamínek do mozaiky pak zapadl o dva roky později, před dalšími parlamentními volbami – při Sládkově zuřivé neochotě k jakékoliv spolupráci SPR-RSČ s jinými vlastenecky orientovanými stranami. Ale o tom zase někdy příště.
***
Platy funkcionářů SPR-RSČ 5 měsíců před konkursem. Konkurz navrhl podnikatel Hladký za neuhrazené faktury za billboardy:
Sládek 1.000.000 Kč
Pěkný 804.000 Kč
Reisiglová Laura 668.000 Kč
Smetana 600.000 Kč
Zbela 472.000 Kč
Vandas 416.000 Kč
Matzner 403.000 Kč
Boudný 360.000 Kč
Reisiglová Eva 360.000 Kč
Valenta 310.000 Kč
Matějka 300.000 Kč
Krejčí 254.000 Kč
Smetana starší 250.000 Kč
Procházka 250.000 Kč
Horáková 222.000 Kč
Hrůzová 194.000 Kč
Zajíc 100.000 Kč
—————————————
CELKEM: 6. 963. 000 Kč
Červeně: M.Sládek a jeho rodinní příslušníci, Modře: zakládající členové Dělnické strany, Černě: ostatní vyplacení funkcionáři SPR-RSČ, všichni prakticky ihned odešli i s penězi.
Hladký – majitel firmy, která zajišťovala Sládkovy billboardy.
1 billboard za cenu 3.500 Kč, běžná cena byla 5.000 Kč.
Nezaplacená faktura byla ve výši 25.000.000 Kč.
PS: Firma zkrachovala a Hladký splácí dluhy, takže žije z životního minima.
V pátek 18.04.2004, soud HLADKÝ vs. SLÁDEK, Praha – Vysočany.
***
Ještě do letošního 17. listopadu jsme pevně věřili, že tato historie a toto bolavé místo českých vlastenců je dávno za námi a zvolna zapomenuto. Že dokumenty o podrazech M.Sládka a jeho souputníků zůstanou navždy v trezoru a nebudou muset být publikovány. Protože stín hanby přitom dopadá na všechny republikány, včetně všech poctivých a důvěřivých členů strany. Nyní jsme však toho názoru, že Sládek se hodlá vrátit do politiky a hledá skulinu, kde by prorazil. Zatím však bohudík všude narážel na zavřené dveře – s výjimkou klárovských organizátorů. Že by pan Matějka nevěděl, anebo NECHCE vědět. Každopádně informován od nás byl. A ne jednou. V zájmu spravedlnosti a ochrany budoucích Sládkových obětí jsme tedy nuceni podobné dokumenty zveřejnit.
Předsednictvo NESLÁDKOVSKÉ Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska.
.