(pokračování)
Motto: Samotné slovo „tajemství“ je nepřijatelné ve svobodné a otevřené společnosti. A my, jako lidé, jsme neodmyslitelně a celou historií vystavováni tajným spolkům, tajným přísahám a tajným jednáním. Po celém světě čelíme jednotnému a nemilosrdnému spiknutí, které je založeno především na utajení a rozšiřování sféry svého vlivu. [J.F. KENNEDY, americký prezident, několik měsíců před zavražděním.]
Začneme článkem, jenž byl přesně před 10 lety publikován (na pokračování) v týdeníku Republika, což byly tehdejší tištěné noviny Republikánské strany. Bohužel, události byly rychlejší – vyšlo pouze několik menších pokračování a týdeník Republika přestal po 14 letech vycházet… Avšak o platnosti a nadčasovosti obsahu si nyní, po 10 letech, může každý udělat závěr sám.
Kdo vlastně řídí svět?
Takto zněl nadpis v úvodníku republiky č.20/XIII (2002), kde se předseda M. Sládek (tehdejší, pozn.red.) zamýšlí nad otázkou, kdo vlastně řídí tento svět. Tato otázka je pro nás, vlastence, nejzávažnější ze všech. Naší povinností je pokusit se na ni co možná nejpřesněji odpovědět, protože jen zodpovězení této otázky nám zároveň objasní, s čím se vlastně my republikáni, a potažmo i všechny další vlastenecké strany potýkají; a to nejen v naší republice, ale i v dalších zemích Evropy i světa.
Pan předseda sice na tuto otázku v předposlední větě výše zmiňovaného úvodníku částečně odpověděl větou tázací, cituji: “Existuje vůbec supervelmoc USA, nebo je to jen ozbrojená pěst hrstky vyvolených světovládců?”, domnívám se však, že je potřeba tuto odpověď co nejobšírněji rozvést a zároveň s ní seznámit všechny, kteří se chtějí v dnešní situaci zorientovat. Pokud problém pečlivě analyzujeme, pochopíme, co se to vlastně v naší zemi i v okolním světě odehrává.
Určitě si mnozí z vás vzpomenou na konec roku 1990, kdy republikáni vydali jako přílohu týdeníku Republika ANALÝZU 17. LISTOPADU 1989 od pana Miroslava Dolejšího. Dílo dalekosáhlého významu nikoliv rozsahem, nýbrž obsahem, který vyvolal zuřivou reakci nastupující vládní garnitury a především tehdejšího prezidenta ČSFR, svobodného zednáře Václava Havla, který prohlásil, že je „zhnusen“. Což o to, zhnusen musel být i leckterý jiný čtenář, zejména z řad vlastenců, nikoliv však z důvodů páně Havla. Analýza totiž nejenže brilantně bourala mýtus „sametové revoluce“, do té doby hlásané novou „elitou“, ale především ve své druhé části odkrývala geostrategické plány světovládných sil nejen s naší vlastí, tehdejší Československou republikou, ale i s celou Evropou vůbec. Kdo z vás ji četl a pochopil obsah druhé části, jistě ví o čem píši. Podotýkám jen, že to co se v tehdejší době četlo jako sci-fi a zdálo se nepravděpodobné až nemožné, je dnes holou realitou. Autor nejenže předpověděl rozbití Československa, ale i např. pozdější ekonomickou a politickou devastaci země a zejména pozadí sjednocování Evropy vůbec. Drtivá většina obsahu „Analýzy“ se ukázala postupem času jako vysoce přesná a pravdivá, autor se „nestrefil“ pouze v některých podružnostech, které byly v průběhu doby pod tlakem vnějších okolností časově korigovány.
Je však dobře, že toto dílo bylo v loňském roce publikováno v Republice znovu, formou pokračování.
Nicméně pro vnímavého čtenáře „Analýzy“ vyvstaly další otázky, které bylo potřeba zodpovědět, aby zapadly další kamínky do mozaiky tajemství, kdo a za jakým cílem vlastně ovládá tento svět a proč se tak děje. Republikáni z MO Olomouc proto v roce 1997 položili panu Dolejšímu tyto dotazy:
1. Co vedlo k rozkolu v bolševickém vedení a k následným krvavým čistkám za vlády Stalina v SSSR a následně i v jeho satelitech ?
2. Ovládají jednotlivé státy vlády nebo snad tajné finanční organizace, a pokud ano, komu tyto skupiny slouží ?
3. Pokud byl převrat v roce 1989 v Československu výsledkem dohody CIA a KGB, proč se neuskutečnil již v roce 1968 ?
S dopisy, ve kterých pan Dolejší odpovídá na naše otázky, vás chci nyní seznámit, tyto odpovědi přímo navazují na výše zmíněnou Analýzu 17. listopadu 1989. Podotýkám jen, že jsem s ohledem k autorovi dlouho váhal, zda zveřejnit tyto materiály. Pan Miroslav Dolejší je však již tam, kam moc a nenávist těch, kteří tak rádi používají obvinění z “antisemitismu” vůči svým odpůrcům, nesahá.
Cituji:
Vážený pane,
před odpovědí na Vaše tři otázky mi dovolte velmi stručné poznámky ke geopolitické situaci a geostrategii činných velmocí. Je možné, že poskytnou ucelenější obraz (kontex) k odpovědím na položené otázky.
Z pohledu na globus či atlas je zřejmé, že planeta Země je moři a oceány rozdělena na pevniny a ostrovní země. Tato geografická poloha každé země, každého státu či národa určuje její charakter, daný podnebím, které podmiňuje způsob obživy, nakládání se surovinami a přírodním bohatstvím a z toho plynoucí mentalitu obyvatelstva. Oceánské země jsou souhrnně označovány za atlantské (atlantické), pevninské (kontinentální) země za euroasijské.
Atlantské země byly vždy zeměmi koloniálními. Tento princip byl zřejmý už před narozením Krista (Féničané, boj Říma proti Karthágu, atd.). Atlantské země žily z obchodu, námořnictví a kolonizace pevninských zemí, což formovalo jejich povahu a z ní vyplývající geostrategické záměry. Z bohatství, získaného zámořským a koloniálním obchodem je poznamenána mentalita obyvatelstva: nezměrná úcta ke zlatu, penězům a mamonu vůbec. Materialismus a z něho plynoucí nihilismus, demokracie, anarchie.
Euroasijské země se naproti tomu vyznačují vertikální stavbou společnosti a proto byly vždy autokratické (císařství, království, diktatury), duchovně, nábožensky a filozoficky mnohem disponovanější.
V moderní době se ujalo označení Východ – Západ.
Východ: euroasijský kontinent a Afrika, Západ: atlantské země, zejména:Velká Británie,USA, Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie, Holandsko, které mají dodnes v držení zámořské kolonie.
Velká Británie ovládá prostřednictvím Commonwelth 20% Země a je hlavní atlantskou zemí,USAjsou pouze jejím výkonným a mocenským aparátem.
Nejmocnějším elementem atlantských zemí je židovstvo, které bylo v Anglii emancipováno Cromwellem a za dob Alžběty získalo prostřednictvím Disraeliho jako předsedy vlády, Velké Británii současné velmocenské postavení. Židé také vtiskli těmto zemím svoji obchodnickou mentalitu a zavedením tzv. demokracií v těchto státech získali naprostou kontrolu nad jejich finančním a politickým životem. Jako národ, považující se za vyvolený k vládě nad světem, používají atlantské země jako prostředek k uskutečnění svých cílů. Ovládli lóže svobodných zednářů, Weishauptovy Illumináty a tisíce organizací, jejichž prostřednictvím provedli revoluci v Americe a později ve Francii (Velká francouzská revoluce – název je mylný, protože to byla revoluce zednářů a židovstva).
Základy geostrategie židovstva byly pro 20. století formuloványnaI.sionistickém kongresu v Basileji roku 1897 a ihned po něm byly zahájeny přípravy k I. světové válce, jejímž cílem bylo rozbití mocenského bloku křesťanských států a církve.
Nejbohatším a nejmocnějším státem Euroasie bylo Rusko a proto bylo vystaveno bolševické revoluci, financované velkými židovskými bankami v USA, Německu, Velké Británii a Holandsku. Marxismus a bolševismus nebyl vynálezem Rusů, nýbrž Němců a Angličanů.
Po bolševické revoluci v Rusku měly být podobné revoluce provedeny i v Evropě: přepadení Polska Trockým, revoluce Liebknechta a Luxemburgové v Německu, Béla Khun v Maďarsku a na Slovensku, atd. Tyto revoluce se nepodařily, protože křesťanské obyvatelstvo Evropy bylo ještě morálně odolné proti takové zhoubě a kromě toho byly ve velkém rozsahu známé spojitosti takových revolucí s cíli židovstva.
Potomto nezdaru převzal v SSSR veškerou moc Stalin. Bolševické vedení Ruska a zejména III. Internacionála věděla, že SSSR se bez kolonizace Evropy nebude schopen udržet. A zde je odpověď na Vaši první otázku: Stalin musel zahájit autarkní (soběstačnou) hospodářskou politiku, protože nemohl počítat s vykořisťováním Evropy. Přesto byl stále donucován židovským vedením III. Internacionály k výbojům, k nimž nebyl SSSR způsobilý. To dovedlo Stalina ke konfrontaci s Trockým a III. Internacionálou, jejím výsledkem byla jejich likvidace Stalinem. Stalin byl principy svých názorů euroasijec, tzn. před kolonizací dával přednost vždy přímé vojenské okupaci s vlastním řízením okupační správy. Tento postoj dovedl Stalina ke kolizi s mezinárodním židovstvem. Uměle vyvolaná hospodářská krize v roce 1929-33 měla vytvořit znovu podmínky k instalaci bolševických revolucí v Evropě, avšak pro špatnou a nedostatečnou přípravu se je nepodařilo ani vyvolat, a to přivedlo Stalina k odklonu od židovského vedení III. Internacionály, a tak mezinárodní finance postupně ztrácely kontrolu nad SSSR.
Po Hitlerově nástupu k moci začal Stalin kalkulovat se spojenectvím s Německem jako s euroasijskou velmocí. Podporoval Německo ve válkách proti Evropě a zejména proti Velké Británii (viz. pakt Molotov-Ribbentrop). Německo však bylo rovněž spolufinancováno židovskými bankami USA a Velké Británie (Hjalmar Schacht byl žid, otec G. Bushe byl v té době presidentem Chase Manhaten Bank a poskytoval Německu rozsáhlé úvěry a umožňoval nákupy nafty, atd). Těmito vlivy se podařilo vyvolat konflikt mezi SSSR a Německem a odvrátit hrozbu totálního zničení euroatlantických zemí.
Stalin se nevymanil ze židovského vlivu zúplna (jeho tchán Kaganovič byl žid). Veškerou atomovou špionáž ve prospěch SSSR prováděli židé (Rosenbergovi, Fuchs, Oppenheimer, atd.). Po válce došlo k rozdělení Evropy, okupované SSSR a USA, což byla příprava k fázi sjednocování kontinentu po roce 1985 (nástupem Gorbačova).
Vznik vojenských paktů Varšavské smlouvy a NATO vyvolal vlnu světového zbrojení, aniž obě velmoci měly zájem na vojenském konfliktu: Cílem bylo zadlužení evropských zemí, zbavení jejich národního majetku a kapitálu a jejich definitivní zadlužení u světových židovských bank. Současně s tím zabránění samostatného hospodářského rozvoje a postupné instalování mezinárodních organizací politických, finančních, vojenských, administrativních a soudních, – jako příprava k sjednocovacím procesům na bázi kontinentů a posléze celého světa pod jedinou vládou. Proto vznikla OSN jako administrativní základna pro řízení světa a po ní celoevropské orgány (EHS – Evropská unie, atd.) a posléze celosvětové organizace, jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Světová organizace obchodu, G7, Trilaterální komise, Evropská banka pro rozvoj, atd., atd.
V předchozím textu je obsažena odpověď na Vaši druhou otázku, i když není formulována jako odpověď přímá. Samozřejmě, že vlastní organizační bází dotazované symbiosy jsou tajné organizace, jako ku příkladu zednářské lóže, Illumináti, B’nai B’rith, ADL, Lyon-Club atd.
Dnešní trojúhelník skutečné výkonné moci ve světě tvoří banky, zpravodajské služby a zločinecké organizace, nikoliv vlády států. Vlády jsou téměř beze zbytku podřízeny moci a vlivu tohoto trojúhelníku, jsou pouhými prostředníky, mluvčími této skutečné moci. Proto je také zřetelně pozorovatelný mravní a intelektuální úpadek členů těchto vlád, eminentní exponování komediantů všeho druhu (herců, zpěváků, spisovatelů apod.), a zdánlivá anarchie, protože přítomnost je řízena zednářským heslem „ORDO ab CHAO“ (Řád v Chaosu), které vyjadřuje poslední velký úder proti křesťanství a národním státům, na jejichž troskách pak má být zřízen Nový světový řád (New World Order), řízený satanskou filozofií New Age.
Vaše třetí otázka: po Stalinově smrti nastoupil Chruščov, který byl atlantistou (jeho syn dnes žije v USA jako profesor z výtěžků akcií amerických válečných koncernů jako General Dynamics, General Electric, které zakupoval jeho otec a tehdejší nomenklatura). Rovněž KGB (NKVD, GPU, Čeka, atd.) byla více partnerem než soupeřem americké CIA. Avšak v armádě a jejím generálním štábu byla soustředěna skupina euroasijců, kteří byli v opozici vůči ÚV KSS a KGB a byli soustředěni kolem GRU – vojenské zpravodajské služby. GRU odporovala plánu KGB na revizi ideí, programu a personálního řízení KSČ v ČSSR. Vůdcem tzv. obrodného procesu v ČSR byl Eduard Goldstücker, jeho protivníkem v SSSR maršál Ogarkov a Grečko.
Židé, kteří koncipovali rok 1968 (J. Pelikán, P. Kohout, L. Vaculík, O. Šik, A.J. Liehm, J. Procházka, aj.), pokud se toho dožili, byli rovněž iniciátory převzetí moci v roce 1989. Revize komunismu v ČSSR měla usnadnit postupnou anexi území ČSSR Západem a dospět tak k podobným stavům jako nyní po roce 1989. Generální štáb armády SSSR, řízený Ogarkovem, se proti tomu postavil a došlo k okupaci Československa, proti vůli KGB.
Symbiosa SSSR-USA spočívá v řečeném faktu: bolševismus byl do Ruska zaveden především americkými židovskými bankami (Kuhn a Loeb, Lehmann, apod.) s cílem vyrvat Rusko z euroasijského bloku a podřídit ho světovým kolonizačním a sjednocovacím záměrům atlantistů, tedy židovstva. Tento fakt byl pečlivě skrýván a tvoří jedno z předních tajemství světové politiky. Teprve dnešní odevzdanost komunistických vůdců Ruska umožňuje do tohoto podvodu částečně nahlédnout.
Doufám, vážený pane, že se mi improvisovaně podařilo alespoň zčásti zodpovědět Vaše otázky. V problematice geopolitiky si Vás dovoluji odkázat na autory: McKinley, Hashoffer, Parvulescu.
S úctou Miroslav Dolejší Praha, 10. srpna 1997
(pokračování příště)