Slavíme 9. květen – den osvobození

Po devótních tanečcích a křepčení „českého“ mainstreamu okolo 8. května – dne ukončení II. světové války následuje den oficiálně veskrze všední – květen devátý. Ale existuje ještě generace, která pamatuje, že 9. květen byl státním svátkem. Po právu – v ten den bylo totiž v roce 1945 završeno osvobození převážné části rozlohy Českých zemí a především hlavního města Prahy od vojsk i nadvlády velkoněmecké III. Říše. Což je v době vznikající evropské Říše č. IV. (jejíž jsme opět kolonií a vazaly) nepříliš vhodné si připomínat. Zvláště, když v této novodobé říši hraje opět prim Německo…

Pokračování textu Slavíme 9. květen – den osvobození

Marťani nekončí

   Václav Klaus prezidentské kandidáty vyjma Topolánka a Zemana nazval marťany. Já bych z nich vyjmul ještě Hanniga a Hynka. Ostatní mi stále i po prohraných volbách připadají jako marťané.

   Profesor Drahoš a ostatní neúspěšní kandidáti na prezidenta tvrdí, že svoji práci nekončí. Michal Horáček v DVtv zveřejnil svůj názor na vítězství Miloše Zemana. Z tohoto rozhovoru vyplývá, že ani prohra jej nepřiměla opustit figuru marťana, bytosti, která nežije zde v této zemi, přiletěla z vesmíru a pohybuje se přibližně v té bublině, kterou kdysi nazval prezident Zeman Pražská kavárna. Marťané nejsou ovšem jen jmenovaní neúspěšní kandidáti, je to mnoho dalších lidí.

Pokračování textu Marťani nekončí

Reakce PK na porážku svého prezidentského kandidáta.

   Pražská kavárna jen těžce rozdýchává svou porážku v prezidentských volbách. Vždyť vítězství „pravdy a lásky“ (čti lži a nenávisti) se zdálo již téměř jisté a po prvním kole voleb matematicky dokázané. Všude na sociálních sítích proskakují výroky českých (j)elit, které hovoří za vše. Pro nedostatek místa a času je zde nebudeme prezentovat ani komentovat. Ale jednu kratší esej, kterou jsem zachytil v jakési diskuzi na (jak jinak) „proruském“ webu, tady vyvěsíme. Její autor Zbyněk Passer v ní velmi vtipně vystihl sobotní odpoledne v jedné pražské kavárně…

Pokračování textu Reakce PK na porážku svého prezidentského kandidáta.

Hrobníkovi z lopaty v hodině dvanácté

Tak je třeba chápat porážku kandidáta protinárodní kavárenské havlérky Jiřího Drahoše, a těsné vítězství úřadujícího prezidenta Miloše Zemana, v klání o prezidentský úřad na dalších 5 let, kteréžto bylo definitivně rozhodnuto v sobotu 29. ledna 2018. Závěrečné bourání nejvýznamnějšího zbytku bývalého Československa, které už už hrozilo,  se odkládá o dalších 5 let. Stačilo však jen málo, a nevratná zkáza mohla započít. Jakoby zázrakem byla pohroma odvrácena, byť pouze jen dočasně. Však nejlépe to jako vždy popsal bývalý hradní kancléř Petr Hájek ve svém článku:  ČISTÝ ZÁZRAK…

Pokračování textu Hrobníkovi z lopaty v hodině dvanácté

Šokující hyenismus!

   Od jistého známého potřebujícího z naléhavých zdravotních důvodů komplexní lázeňskou péči jsem se dozvěděl, že tento pacient minulý týden dostal na žádost  o lázeňskou komplexní péči (vše hradí zdravotní pojišťovna) jak od lázní Luhačovice, tak i od lázní Jáchymov velice podobnou odpověď v tom smyslu, že se tato ZAMÍTÁ protože údajně prý není dostatečně hrazena ze zdravotního pojištění a samotné lázně na tyto náklady údajně prý převyšující úhradu zdravotního pojištění bohužel nemají dostatek peněz.

Pokračování textu Šokující hyenismus!

Volební deja-vu

   Takže už to tu máme zase. Stejně jako před pěti lety. Do povědomí se neodbytně vkrádá pocit, že tuhle situaci jsme tu už přece měli. Volební dilema, byť v podstatě jen zdánlivé. Deja-vu.

   Tak jako v roce 2013, budeme mít popozítří + den následující, možnost, či spíše občanskou povinnost, zvolit si na dalších 5 let svého prezidenta republiky. A stejně jako tehdy, budeme volit ve 2. kole mezi dvěma kandidáty – tedy mezi kandidátem kontroverzním, ke kterému bychom mohli mít mnoho výhrad, a mezi kandidátem (pro vlastenecky smýšlejícího voliče) naprosto nepřijatelným. Snadná volba, mohlo by se říci.

Pokračování textu Volební deja-vu