Úděsné obrázky a videa z katalánské Barcelony, jež se po nedělním konání referenda o nezávislosti této krajiny na centrální Španělské vládě rozšířily na sociálních sítích, šokovaly širokou veřejnost Evropy a pravděpodobně i světa.
Ne, to nebylo zpravodajství odněkud ze Severokorejské republiky, kterou si korporátní media i bruselští politici poslední dobou tak často berou do úst. Ani záběry odněkud z latinské Ameriky či jižní Asie. To bylo svědectví z evropské země, krajiny aspirující na tzv. „JÁDRO“ Evropské Unie. Junckerovo „jádro“ EU, do něhož chtějí zavléci místní vlastizrádci i Českou republiku, dnes už zvanou poněkud hanlivě „česko“, či dokonce „čechie“.
Ti Katalánci, kteří přišli pokojně s hlasovacím lístkem před volební místnosti, aby mírumilovně vyjádřili svou vůli, své přání, byli mnohde brutálně zmasakrováni cizími obrněnými policajty a gardisty, jež na ně poslala centrální lidovecká vláda v Madridu. Volební místnosti a jejich náležitosti byly vyrabovány ozbrojenými komandy, členové volebních komisí zatýkáni… Lze takové jednání, jak napovídá titulek článku, nazvat fašismem? Možná, každopádně je to však jasný znak totalitního režimu. Nebudeme se tady teď zabývat podrobnostmi, kterých je na internetových sítích dostatek, ani právním aspektům onoho (ne)legálního referenda. Naši pozornost si spíše zasluhují výroky „evropských“ státníků a politiků, kteří se k nedělní události vyjádřili. Případně jejich hluboké mlčení, jakož i mlčení mimovládních lidskoprávních organizací, které mají jindy lidských práv plná ústa.
Po velmi opatrné kritice zcela zbytečné státní brutality (dalo by se napsat i teroru), která se z některých míst Evropy opatrně ozvala, následovalo vyjádření francouzského prezidenta a mluvčího bruselské nadnárodní byrokracie, že PODPORUJÍ NEDĚLNÍ POSTUP ŠPANĚLSKÉ VLÁDY V KATALÁNSKU PŘI POTÍRÁNÍ TAMNÍHO REFERENDA!!! Když si k tomu přidáme nedávné výroky předsedy Evropské komise J.C. Junckera a marionety Rotschildů – prezidenta Macrona – o nutnosti „federalizace“ států Evropy do jakéhosi „jádra“ (čti: anektování ještě jakž-takž nezávislých států do jednoho obrovského protektorátu), vytvoření jednotné evropské armády, bezpečnostních složek, jednotné měny, atd., máme před sebou předobraz vlastní chmurné budoucnosti:
Až bude po všem, a trosky kdysi suverénních států budou začleněny do jádra novodobé IV. ŘÍŠE, nebude již úniku. Jakákoliv vůle po pokojném vyjádření touhy (finančně) zotročených, po jejich osamostatnění na bruselském (berlínsko-paříšském) centru, bude zkriminalizována a brutálně potlačena. Potlačena nikoliv však místními silovými složkami, které by snad mohly „trpět“ sympatiemi k domácím lidem, ale cizími najatými žoldáky odněkud ze vzdálených končin Říše. Vůdcové „vzpoury“ pak budou odvlečeni neznámo kam a již se nikdy nevrátí. Takový fešácký kriminál, jaký měl třena náš Karel Havlíček Borovský za C.K. R-U monarchie v Brixenu v 19. století, rozhodně mít nebudou.
Doktrína OMEZENÉ SUVERENITY nám opět reálně hrozí, nyní nikoliv z Moskvy, nýbrž z Bruselu, Berlína a Paříže. Dávno mrtvý sovětský vůdce V.I. Brežněv se z hrobu pod kremelskou zdí chechtá. Co natrvalo nedokázali bolševici z Východu, uskuteční neomarxistická smečka soudruhů ze Západu. Výsledek však bude tentýž – trvalé zotročení všech evropských národů a slití jednotlivých ras a etnik do jednolité šedohnědé kaše, které bude jednoduché vládnout.
Pokud se tato chmurná vize nemá uskutečnit, je třeba volit rozumně – pronárodně. Nejlépe č.10 – ROZUMNÉ, jehož je SPR-RSČMS součástí. Času k záchraně již mnoho nezbývá. Za tři týdny bude rozhodnuto.
.