11. dubna bychom si měli připomínat Den mezinárodní solidarity osvobozených politických vězňů a bojovníků proti fašismu.
Tento významný den se u nás slavil ještě hodně dlouho po tzv. sametové revoluci. Vznikl na podkladě výročního dne osvobození koncentračního tábora Buchenwald 11. dubna 1945 americkými jednotkami. Buchenwaldem prošlo asi čtvrt milionu převážně politických vězňů, 56 tisíc z nich zahynulo. V drtivé většině byli vězni muži. Žen bylo v Buchenwaldu mezi 500 a 1000, v první vlně sem byly zavlečeny v roce 1941 převážně politické vězeňkyně a v táboře byly nuceny k prostituci. V koncentračním táboře Buchenwald byla mimo jiné vězněna a nakonec zemřela i italská princezna, dcera Viktora Emanuela III., Mafalda Marie Savojská.
K osvobození Buchenwaldu došlo za dramatických okolností. Mezi vězni existovala odbojová organizace, která se tajně scházela, projednávala možný ozbrojený převrat a dokonce propašovala do tábora munici a zbraně (od roku 1942 získala 91 pušek a jeden kulomet), se kterými učila své členy zacházet. Navíc měli vězni k dispozici zprávy z fronty díky ukrytému rádiu, na černo vyrobeném jedním z nich. Dva dny před osvobozením vypuklo povstání vedené vůdci podzemního hnutí. Vězni mokrými hadry vyzkratovali elektřinu v ostnatých drátech a zaútočili granáty na dezorientovanou stráž SS, která byla částečně pobita a zbytek uprchl. Americké jednotky, které přišly do tábora až 11. dubna, našli ho již osvobozený uvězněnými.
Tento den byl vyznačen jako významný v českém kalendáři zhruba do roku 2005. Posléze byl vymazán, aby byl nahrazen Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, který je připomínán 27. ledna, v den osvobození Osvětimi Rudou armádou v roce 1945. Proč k tomu ale došlo? Nejsou snad oba dny stejně významné? Či má skrytý význam skutečnost, že v Osvětimi byli z větší části vězněni Židé, kdežto v Buchenwaldu ne? Příslušníci tzv. vyvoleného národa u nás museli mít velké dilema při rozhodování, který den zapsat do kalendáře. Výročí tábora, který byl osvobozen jejich americkými dodavateli zbraní do Izraele nebo toho, který osvobodili jejich dnešní nepřátelé Rusové? Možná se rozhodli podle přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A tak zřejmě vzhledem k tomu, že v roce 1945 ještě zhruba 80% sovětské tajné politické policie NKVD a jejich velitelský kádr tvořili Židé, přijali šalamounské řešení. Oč však jsou židovské oběti důležitější než miliony Slovanů a jiných národností?
(doc)
.