Rubrika: komentáře

Bilancování komunálních voleb v Olomouci

aneb  –  voliči plačte!

Máme dnes 5 dní po volbách do městského zastupitelstva, a je tudíž na čase s chladnou hlavou zhodnotit nejenom konečné výsledky těchto voleb, nýbrž i to, co tyto výsledky budou znamenat pro naše město. Říká se, že zastupitelstvo obce je obrazem místních obyvatel – tedy voličů, a vlastně i nevoličů. Opravdu jsme na tom v Olomouci tak špatně?

Nejdříve poděkování:

Jménem místní organizace RSČMS bych chtěl poděkovat především našim voličům za oněch 3.881 hlasů v absolutním součtu.

Vím, není to v důsledku mnoho, zvážíme-li fakt, že každý občan s volebním právem nám mohl věnovat až 45 takovýchto hlasů. Potom by naši Republikánskou stranu volilo jen asi 86 voličů. Což je na téměř stotisícové město opravdu zoufale málo. Vím však, že takto se to nedá počítat – mnohdy občané volili tzv. „panašováním“ napříč volebními stranami a hlasy dávali jednotlivým kandidátům. Což je sice hezké a demokratické, ale k získání nějakého mandátu do zastupitelstva tudy cesta nevede.

Na rozdíl od menších obcí, není ve městě o velikosti Olomouce možnost porazit ukázněný a skalní voličský elektorát parlamentních stran pouze volbou nějakých osobností. Taková osobnost by musela být vskutku výjimečná, aby se při 31% volební účasti dokázala prosadit oproti vládnoucím mafiánským partajím, jejich mecenášům či kmotrům, a jejich věrnému voličskému jádru. Toto jádro totiž půjde ony strany volit vždy a za všech okolností, jednotně, jako blok. Jsou k tomu motivováni především ekonomicky a také obavou, aby o své výhody a privilegia nepřišli.

Pro získání alespoň dvou mandátů při 30% účasti ve volbách je pro nás tudíž zapotřebí nejenom zaplnit kandidátní listinu (což není zase až tolik důležité), ale především získat skalní jádro alespoň 1.500 voličů. Občanů, kteří budou naše kandidáty volit křížkem v záhlaví celé kandidátní listiny. To je nezbytný základ a také obrovská rezerva v naší práci.

Opět se potvrzuje, že volební úspěch se rovná součinu vynaložených prostředků (investicí) a osobní angažovanosti (aktivity) zainteresovaných. Plus k tomu přitažlivý program i dobře zvolenou strategii a organizaci vol. kampaně. V tomto máme rovněž velké rezervy i handicap. Není prostě možné dělat v krajském městě typu Olomouce volební kampaň s minimem prostředků (financí), v doslova několika lidech, a zároveň doufat v úspěch. Říká se –„ bez peněz dnes do politiky nelez“, obzvláště když je na straně protivníků obrovská finanční převaha. S těmi penězi nyní asi těžko mnoho naděláme, ale v ostatních parametrech máme bohužel hodně co zlepšovat. Všichni.

Přesto věřím, že Republikánská strana do toho půjde napříště znovu, v mnohem větším počtu i nasazením. Jedině tak můžeme dosáhnout úspěchu.

 

A nyní se podíváme, jak nám vlastně ty volby dopadly:

V minulém článku jsem případné voliče varoval, že neuvážené (či zatvrzele se opakující) volení stran a jedinců, jejichž morálka se blíží nule, vede k nenapravitelným škodám.

Ale řečeno slovy klasika:  JE TO MARNÉ, JE TO MARNÉ, je to marné…

Naletěli a chytli se všichni společně

 

  Zjistíme-li, že v nově sestavené, 24 členné radě města bude zasedat plná polovina takových, kteří již v minulosti prokázali, že slovo morálka je pro ně naprosto neznámým pojmem, nezbývá než zvolat:

Voliči plačte!  A plačte i ti, kteří jste bohorovně zůstali doma, neboť svou nečinností jste dali průchod opětovnému zlu. A konečně – plačte i všichni ostatní, protože další 4 roky budete doplácet na zhoubné působení těch, kteří se díky těm prvně jmenovaným dostali znovu do funkcí.

Můžeme si těch dvanáct měsíčků, tedy vlastně radních, vyjmenovat. Jsou to (bez titulů):

Za ČSSD:  Staněk Antonín (skoroprimátor), Urbášek Pavel, Czmero Jaromír, Žáček Filip a Kropáč jiří.

Za ODS:  Major Martin (exprimátor), Holpuch Jan, Mareš Ivo.

Za TOP09:  Jakubec Aleš, Machová Eva, Vlach Ivo.

Za KDU-ČSL:  Šnevajs Ladislav

Nepochybuji, že těch zbývajících 12 členů budoucí rady (ze stejných pol. stran jako výše jmenovaní), se ochotně přizpůsobí parametrům morálky dané tradičními protagonisty. Inu, „kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti“.  Jinak ve smečce dlouho nevydrží.

Občané města Olomouce, máte se na co těšit, ale byla to vaše volba! A bohužel i nezřídka volba těch, kteří v nedávné minulosti vyjadřovali zklamání či rozhořčení z rozhodování minulého zastupitelstva. Jak krátká je paměť leckterých voličů!

 

Co ostatní strany či hnutí?

Zvláštní kategorií voličů jsou tzv. voliči „koblížkoví“, tedy voliči hnutí ANO miliardáře A.Babiše. Tito naivní a věčně přelétaví spoluobčané volí vždy podstrčenou, uměle vytvořenou a klamnou naději. Minule to byly VV, předtím čtyřkoalice, předtím… Kdo už si vzpomene na stále nové a nové, účelově vytvořené subjekty, za těch uplynulých 25 let? Vzniklé pokaždé před rozhodujícími parlamentními volbami? Nyní se tedy voliči rozhodli pro umělý projekt ANO, hnutí zbohatlíků a vyčůránků, kteří v touze po ještě větších ziscích založili pomocí bezedných financí svého guru ono politické hnutí ANO. Peníze tak plodí moc politickou a ta zpětně generuje zisky do soukromých kapes.

Zvláštním příznakem tohoto hnutí v místní komunální politice byla v podstatě absence lokálního programu. Ono nestačí vyjádřit obecnou naději „že ANO, bude líp“ (není jasné komu a kdy?), ale je potřeba konkrétního programu pro město. Takový program však mohou sestavit pouze fundovaní lidé, znalí místních a dlouholetých problémů města. Dá se říci – starousedlíci. Co však si myslet o hnutí, které na některá čelní místa kandidátky dosadí kandidáty, kteří si jen krátce před volbami účelově změnili trvalé bydliště do Olomouce (aby mohli kandidovat), a přitom doposud žili jinde, a po volbách se opět navrátí zpět?

Bohužel, valná část voličů na tuto fintu opět naletěla. Přitom nešlo a nejde o nic jiného, než že se nová ekonomicko-politická skupina (tedy mafie, dá se říci) snaží prodrat na místo té staré – která se ovšem hodlá udržet zuby-nehty. Potom je ovšem nasnadě, že si tyto dvě nesourodé skupiny vjedou na místní úrovni do vlasů, ač dostaly od svého republikového vedení „doporučení“ (příkaz) spolupracovat. Lokální vazby místních kmotrů a jejich politických satrapů však byly zřejmě silnější.

Která mafie ovládá v Olomouci hazard?

 

  V Olomouci tak došlo k tragikomické situaci, kdy se exponenti zdánlivě protichůdných stran tzv. opozice a staré koalice spolčili v koalici novou. ČSSD se takto stala dalším členem koaličního bloku ODS/TOP09/KDU-ČSL, proti hrozbě zvenčí v podobě hnutí ANO. Co na to voliči těchto partají? Ti nejskalnější zřejmě nic. Účel přece světí prostředky! Nebo-li:  Naše zásady končí tam, kde se kříží s našimi zájmy. Voliči všech takto dotčených stran se nyní mohou stát oprávněným terčem posměchu ostatních spoluobčanů.

Ovšem, kdo chce kam…

Jedno je jisté:  Ideová náplň výše uvedených politických stran se smrskla v jediný bod – udržení se u moci za každou cenu! Nějaká pravice-levice, to jsou dávno vyprázdněné pojmy.

Idyla zahnívajícího rybníku brzy skončí, zdroje slábnou.

 

  Pak je zde zvolna slábnoucí KSČM, která navzdory finančním možnostem, jimiž disponuje, je zcela neakceschopná až impotentní. Je zřejmé, že tato strana existuje jen ze setrvačnosti. A to díky voličům v důchodovém věku, kteří vzpomínajíc na staré „dobré“ časy, volí „tradičně“. Jak těchto voličů zvolna ubývá, zmenšuje se i počet získaných hlasů, a tak i slábne zastoupení této strany minulosti. Vypadá to, že mezi zástupci KSČM a tzv. „demokraty“ existuje tajná dohoda ve smyslu:  VY NÁS NECHÁTE V POKLIDU DRANCOVAT REPUBLIKU A PROSTŘEDKY DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ – A MY VÁS NA OPLÁTKU PONECHÁME V POKLIDU DOŽÍT. Prostě jen další podvod na voliče, přesně v duchu velkopodvodu z listopadu 1989.

A tak se dostáváme na samý závěr přehlídky zvolených zastupitelů města Olomouce:  Je to pět zastupitelů ze dvou různých politických a občanských hnutí Pro Olomouc. Budou to mít velmi těžké. Už jen proto, že budou představovat jen malý ostrůvek v moři politické korupce a kšeftaření. Přesto jim přejme, aby zůstali sví a pro své voliče, kteří doufali v opravdovou změnu ve vedení města. Aby se nenechali „ochočit“, a mohli alespoň nahlížet „pod pokličku“ v zasmrádlé politické kuchyni na městské radnici. Aby v zastupitelstvu převzali funkci tzv. „hlídacího psa“, když už to nemohou být zastupitelé naší Republikánské strany. Více po těch 5 zastupitelích za současných okolností asi nelze žádat. I když každý „bonus“ navíc by byl pro běžného občana vítaný. Uvidíme – budeme je pozorně sledovat a budoucnost nám vše ukáže.

A to je prozatím vše.

 ———————————————————————————-

 Tedy vlastně ještě ne. Ještě jednou se vrátím k té největší skupině spoluobčanů – nevoličů. Bylo jich tentokrát neuvěřitelných 68,5% !!! Nechce se mi věřit, že tolik lidí rezignovalo, že tolik občanů našeho města upadlo do letargie až omámení, ne nepodobného očarování zlou mocí. Velmi to připomíná scénu z jednoho slavného velkofilmu, kde kdysi mocný král dočasně podlehl moci zlého čaroděje, který tohoto vladaře omámil prostřednictvím neustálého našeptávání nastrčeným (z)rádcem.

Je nevolič jako král Theoden?

 

  Tihle nevoliči neustále tvrdí, že není koho volit, že nemá cenu se zúčastňovat voleb, že se stejně nic nezmění. Neuvědomují si tak, že paradoxně svou nečinností umožňují zlu, aby se prosadilo. Že všemožným škůdcům takto dávají zelenou. Potom se ale skutečně nic nezmění –  a když, tak pouze k horšímu. Kruh se uzavírá. Přitom je opravdu ke všeobecné škodě, že NEvoliči rezignují na své právo být opravdovými vládci země, alespoň čas od času během voleb. Podobají se tak onomu omámenému králi, který se nezmůže na to postavit se škůdcům celé země. A přitom ONI jsou tím pravým králem, pánem krajiny či města. Zastupitelé města či poslanci jsou pouhými správci, i když si často mylně domýšlejí opak.

A tak si nelze než přát, aby se jednou našel někdo, komu se podaří tyto odevzdané a flegmatické nevoliče vyburcovat k aktivitě alespoň takové, aby šli čas od času rozhodnout o budoucnosti své i svých spoluobčanů, v souladu se svými zájmy. Komu se tento zázrak povede, bude zralý na Nobelovu cenu za psychologii.

Roman Sláma

Republikánská strana, Olomouc.

 

Téma ke komunálním volbám 2014

červený kroužek na mapě Olomouce vyznačuje zmíněnou lokalitu

 

Ukázková kauza hodolanského divadla v Olomouci

aneb

koho volit a koho rozhodně nevolit

 

Příští víkend 10. a 11. října si budeme moci zvolit nové zastupitele do vedení měst a obcí. V těchto dnech se zřejmě většina voličů rozhoduje, komu z kandidujících dá v nastávajících volbách svůj hlas. Někteří v tom mají jasno již nyní, jiní se rozhodnou na poslední chvíli.

Ať tak, či onak, následující řádky jsou určeny všem:

Neuvážené zvolení morálně závadových osob a politických stran, ve kterých se tito jedinci sdružují, může totiž vést (a většinou i vede) ke škodám na obecním majetku, korupci a následkům, které dalekosáhle přesahují volební horizont jednoho období. Pokud jsou tyto osoby či pol. subjekty voleny opakovaně, pak se tyto škody násobí. Motivem rozhodování takovýchto „zastupitelů“ totiž NENÍ prospěch veřejnosti a jejich obce (města), ale jen a pouze prospěch jich samotných, případně „kmotrů“, se kterými jsou výše zmínění radní propojeni penězotoky, coby pupečními šňůrami. Vznikají tak ekonomicko-politické konglomeráty, které se jako rakovina prožerou strukturou obecní i státní správy, aby si ji přizpůsobili k obrazu svému. Dalo by se napsat MAFIE. Doplácí na to zákonitě řadový občan, volič i nevolič, protože toto je matematika s nulovým součtem – co je „odkloněno, vyvedeno“ do kapes několika jedinců, chybí zákonitě většině veřejnosti, ať už přímo, nebo nepřímo ve formě předražených či chybějících služeb. Toliko obecně.

Že Olomouc není v Česku žádnou výjimkou, kde takovýto konglomerát v minulosti pevně zapustil kořeny a v rámci koaličně-opoziční smlouvy působil řadu let, ba i desetiletí, je obecně známo. Následky jsou nedozírné a jednotlivé kauzy by vydaly dohromady na knihu. Město je dnes 3. nejzadluženější v ČR, ovšem majetky viníků (leckdy „vážených“ radních, později hejtmanů, senátorů či poslanců) výrazně vzrostly. Šedé eminence v pozadí, které mají tyto politiky na své výplatní listině, si rovněž nemohou ztěžovat. To je důvod, proč se někdy přijímaly rozhodnutí, nad kterými pak normálnímu občanu zůstával mozek stát. Za všechny příklady lze vyjmenovat kauzy NAMIRO, AQUAPARK, ŠANTOVKA (TOWER) a HODOLANSKÉ DIVADLO.

HD/kasino v husté zástavbě mezi rodinnými domky
červený kroužek vyznačuje zmíněnou lokalitu

Stručná historie kauzy HD:

Pozemek  i budova hodolanského divadla byla původně v majetku obce Hodolany, kde prapůvodně vznikla jako tělocvična. Po sloučení obce s městem vše přešlo do majetku města Olomouc a bylo provozováno až do roku 1992 jako Nové divadlo v Hodolanech. Poté však byla neuváženým rozhodnutím zrušena scéna, a divadlo jako takové tak de-facto zaniklo. Budova hodolanského divadla na předměstí byla posléze po dvě desetiletí využívána Olomouckým divadlem v centru, jako sklad a depozitář kulis a kostýmů.

Budova HD však chátrala, neboť olomoučtí radní po celou dobu 20 let neinvestovali do údržby ani oprav, což z titulu řádného hospodáře činit měli. Každoročně pouze kasírovali nemalé částky za reklamní plochy (billboardy), umístěné na budově. Peníze takto získané však šly jinam. V podstatě tak bývalý majetek obce Hodolany vytunelovali. Tento nezájem o údržbu se neblaze podepsal především na střeše a fasádě stavby. Když v roce 2012 začal být technický stav budovy alarmující, přišli olomoučtí radní s „geniální“ myšlenkou budovu divadla prodat soukromému zájemci. I za tu cenu, že pro depozitáře Olomouckého divadla bylo potřeba najít nové prostory, což se následně „vyřešilo“ nájmem o nezanedbatelné výši z městského rozpočtu. Periodicky každý rok. Tady by bylo namístě se podívat, KDO a KOLIK za pronájem kasíruje.

Nad budovou hodolanského divadla se definitivně smráká. Takto jej již neuvidíme 🙁

A nyní se dostáváme k nejzajímavější části kauzy:

O odprodeji budovy bylo rozhodnuto víceméně v tichosti, protože nový nabyvatel je v Olomouci i okolí známá firma, mající vazby na jisté osoby olomouckého zastupitelstva. Obyvatelé Hodolan se o skutečnosti prodeje „svého“ divadla dozvěděli v podstatě náhodou a téměř pozdě. Přesto se pokusili o nemožné a zorganizovali bleskovou petici proti tomuto záměru, když bylo během čtrnácti dnů sesbíráno bezmála 2.000 podpisů. Bylo totiž proč se bouřit. Do protestů se zapojilo i místní občanské sdružení.

V důsledku konání olomouckých radních se totiž stánek kultury mění na centrum hazardu, a to uprostřed obytné zóny, na dohled od základní devítileté školy a školky. S tímto slušní lidé nemohli souhlasit (hodolanští už zažili ústrků od olomoucké radnice vícero) a tak bylo mimo zorganizování protestní petice ještě v předvečer hlasování konáno několik formálních i neformálních setkání obyvatel Hodolan se zastupiteli města Olomouce. Setkání byla místy velmi bouřlivá, radní kličkovali, primátor Novotný (ODS) sliboval.  O celou kauzu se zajímal i místní tisk.

Petice byla i s podpisy předána včas a 25.2.2013 zastupitelstvo města Olomouce, za přítomnosti veřejnosti, hlasovalo. O prodeji budovy hodolanského divadla však bylo rozhodnuto předem a její osud zpečetěn. Navzdory výše uvedeným skutečnostem a protestům veřejnosti i nezúčastněných politických stran. Na základě hlasování radních se bývalé hodolanské divadlo mění v KASINO v soukromém vlastnictví.

A tady bychom se měli pozastavit nad morálním rozměrem celé kauzy, byť tento pojem mnohým olomouckým „zastupitelům“ nic neříká. Nejedná se zde totiž už jen o nějakou budovu v majetku města, která byla převedena do soukromého vlastnictví, nýbrž také o řízený zánik jedné bohulibé veřejné instituce a její nahrazení soukromou aktivitou pro veřejnost nežádoucí, ba dá se říci, že veskrze škodlivou. Celkový postoj olomouckých radních z tzv. demokratických politických stran k názoru veřejnosti pak svědčí o tom, že tito „demokraté“ vlastně vůlí místních občanů pohrdají, neboť pro výsledné rozhodnutí těchto zastupitelů má přání obyvatelstva pramalou váhu. Nejpikantnější na celé kauze HD je skutečnost, že názor občanů vyslyšeli a zohlednili v podstatě pouze zástupci za KSČ(M), kteří byli proti KASINU. Ostatní byli PRO, anebo svou „statečnost“ demonstrovali tím, že se zdrželi hlasování.

„Ó témpora, ó móres!“    (volně přeloženo:  Ó jak špatné to časy,  jaké to hnusné mravy!)

Pryč s kulturou, ať žije hazard! Smutný osud jedné kulturní instituce.

Takže si ještě jednou shrňme hříchy olomouckého zastupitelstva v zásadních bodech:

1)      Bylo chybou ukončit fungování instituce HD s mnohaletou tradicí, když pro to nebyl závažný důvod.

2)      Bylo ještě větší chybou o něco později činnost neobnovit, i když jisté návrhy k tomu byly.

3)      Bylo pak trestuhodné, že o majetek svěřený veřejností zastupitelům lidu ke správě, se nebyli tito schopni dostatečně starat s péčí řádného hospodáře. Pouze jej využívali jako zdroj příjmů, aniž by cokoliv reinvestovali.

4)      Je však odsouzeníhodné, že zchátralý majetek města, tj. občanů,-  vinou nedbalosti radních -, tito radní odprodali k velmi pochybnému účelu, aniž by se závazně zajímali o názor většiny občanů a voličů. Protestní petice i s podpisy se tak stala v rukou většiny olomouckých radních kusem toaletního papíru! O dopisech každému jednomu zastupiteli, snažících se jim před hlasováním vysvětlit, proč si veřejnost KASINO NEPŘEJE, se dá říci totéž.

5)      A je vpravdě vrcholem opovážlivosti, ba drzosti, když titíž politici a politické strany (mající povětšinou přídomek „demokratické“, anebo „lidové“), jenž se „zasloužily“ o kauzu Hodolanského divadla i s jejím neblahým výsledkem, nyní před volbami přesvědčují na plakátech a billboardech voliče, že chtějí VÍCE SPOLUROZHODOVÁNÍ veřejnosti v otázce správy města a jeho majetku, žadoníce tak o hlasy občanů pro své znovuzvolení. Španělé pro tuto donebevolající drzost mají výstižný termín – CHUCPE. Ale leckteří tuzemští politici mají vskutku hroší kůži a hanba je nefackuje.

Na troskách stánku kultury zde vyrůstá cosi nového, nechtěného.

 

Je namístě si připomenou, kteří politici a které politické strany to v tomto případě jsou:

ODS se svými satelity TOP00 a KDU-ČSL, a rovněž i ČSSD, která v rámci tajné koalice dodává potřebné hlasy a podílí se proto na vině. Podrobnější a jmenovitý seznam takových výtečníků pak nalezneme ve zprávě  „O  HLASOVÁNÍ  OLOMOUCKÉHO  ZASTUPITELSTVA č.16.

Pro občany-voliče z toho pak plyne konečné poučení:

Je zapotřebí již neudělat stejnou chybu a všechny tyto dotčené strany, i s jejich osazenstvem, ZNOVU NEVOLIT !!!

Republikáni radí:

Zvolme si konečně takové kandidáty, kteří jsou důvěryhodní, kteří jsou nezkorumpovaní, kteří budou držet své slovo, kteří mají jasný program a kteří nemají potřebu „hrabat pod sebe“. Kteří nejsou propojeni s žádnými kmotry a ekonomickými mafiemi, tedy budou naslouchat hlasu svých voličů a veřejnosti.  V případě Olomouce a jeho problematiky organizovaného hazardu na území města pak takové, kteří se ve svém programu vyslovují jasně PROTI.

Republikánská strana (RSČMS), volební číslo 3 (Olomouc), má takovéto kandidáty. Jejich zvolením usekneme chobotnici (mafii) její chapadla. Hlava chobotnice pak následně zajde taktéž.

Přejeme občanům šťastnou volbu.

Republikáni z Olomouce.

Copak nám to tady vyrostlo... že by PENTAGON II ?

——————————————–

Ještě poznámka pod čarou:

Olomoučtí radní na svém zářiovém zasedání pod průhlednou záminkou rozhodli, že očekávané referendum o přípustnosti hazardu na území města se bude konat až 12.prosince 2014, tedy AŽ DVA MĚSÍCE PO KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH, nikoliv zároveň s nimi, jak každý očekával.

Kdo má mnohaleté zkušenosti s tzv. „demokratickými“ stranami typu ODS, ČSSD a jejich satelitů, a s praktikami olomouckých radních, zvolených za tyto partaje, toho toto rozhodnutí nepřekvapí. Jasně se zde totiž hraje na „únavu“ občana-voliče z tzv. supervolebního roku. Po jarních volbách do EP a nyní po podzimních komunálních volbách do místní samosprávy, se takto po občanech žádá, aby se k urnám dostavili ještě ZNOVU, a to 12 dní před vánocemi, v době největšího chvatu a mumraje.

Toto rozhodnutí je docela podlé (jako jejich leckterá jiná). Spoléhá se přitom na to, že se k referendu nedostaví požadovaných 35% registrovaných voličů a referendum tak bude NEPLATNÉ!  A taky se za ty dva měsíce může „leccos“ stát. Že je současná olomoucká radnice provázána s hazardem (stejně jako s profesionálním fotbalem), je takové místní veřejné tajemství.

Obrana občanů proti těmto praktikám je snadná, stačí si ji uvědomit:

V nastávajících volbách je potřeba zvolit zastupitele takových volebních subjektů, kteří mají ZÁKAZ HAZARDU NA ÚZEMÍ MĚSTA JASNĚ V PROGRAMU.

Republikánská strana (RSČMS), volební číslo 3 (Olomouc), má takový bod ve svém volebním programu zcela zřetelně.

 

Stavba je to sice pěkná, což o to, ale to využití...! Co se asi bude dít v okolí?

 

Nebo že by přece? Naděje umírá poslední…

"Divadlo" stále žije, zde je důkaz. Anebo zde kdosi hraje divadlo před veřejností?

Tečka za volbami do EP.

Máme tři dny po volbách do EP a je načase s chladnou hlavou zhodnotit, co se vlastně událo. A poněvadž komentářů k této události bylo za poslední tři dny všude dosti, dovolím si tak učinit spíše ze zorného úhlu Republikánské strany.

 

Nejdříve mi však dovolte napsat poděkování:

1. Všem těm jedenáctistům statečným, kteří nám v těchto volbách dali svůj hlas. Tito občané zcela jistě pochopili, proti čemu tady republikáni již čtvrtstoletí bojují, proti čemu jsme vždy upěnlivě varovali, a o čem celá „slavná“ Evropská unie vlastně je. Sdílejíce naše oprávněné obavy z budoucího vývoje, ocenili naši vytrvalost, pevné postoje a neměnnost našich názorů. Budiž jim za to ještě jednou mnohonásobné díky.

2. Všem ostatním voličům, kteří svůj hlas dali některé jiné straně, jenž se otevřeně staví proti etablujícímu se superstátu EU, byť tyto novější strany pouze opakují či rozvíjejí náš odpor vůči nastupující totalitě v podobě dnešní tzv. IV. Říši. Ať už to byli voliči DSSS, Ne Bruselu – Národní demokracie, jiných menších subjektů, či zejména strany Svobodných. Naše blahopřání pak směřuje k panu předsedovi Petru Machovi k jeho zvolení europoslancem. Chceme věřit, že jako jediný zástupce „euroskeptiků“ České republiky bude v EP spolu s jinými bojovat proti novodobé zhoubě evropských národů – vznikajícímu „mordorskému eurolandu“.

3. Zvláště pak je potřeba vyslovit uznání a poděkování těm evropským voličům, kteří svůj odpor vůči dnešní či budoucí podobě EU dovedli přetavit ve slušné volební výsledky jejich národně orientovaných stran. Na prvním místě je potřeba jmenovat Francouze a Brity, nelze však vynechat ani občany Řecka, Maďarska nebo Dánska, a zkrátka všechny ostatní občany v dalších evropských zemích, kteří volili PROTI Bruselu. Tito občané-voliči dokázali to, na co občané-NEvoliči, zejména v Česku a Slovensku, neměli sílu, odvahu či pochopení.

 

Tím pro nás dobré zprávy končí, kdo však chce, může číst dál:

Zastavit nástup totalitního superstátu se nepodařilo, byť to jejich architekti a protektoři (říkejme jim architektoři) budou mít o něco těžší. Bohužel eurofanatické frakce Lidovců, Socialistů, Zelených a Liberálů budou mít v EP 520 mandátů ze 751. Spolu s 15 českými quislingovci z TOP, ANO, ČSSD a KDU. Je téměř jisté, že EU-moloch bude v nějaké podobě existovat ještě dalších pět let, ať to stojí co to stojí. Budou ho protlačovat za každou cenu a ani se tím už vůči veřejnosti netají. Zaplatí to běžní občané členských zemí. Umělý politický projekt zvaný společná měna EURO se bude jako mor šířit do dalších zemí, Česko nevyjímaje. Spolu s ním se bude šířit dluhová nákaza a ruku v ruce i zchudnutí širokých vrstev obyvatelstva. Střední třída je ji již nyní obětována a zhouba bude stoupat do vyšších pater. Vše ve prospěch vládnoucí i skryté oligarchie, byť tento termín mainstreamová média v EU v zásadě neužívají, hodí se jim pouze pro státy bývalého SSSR. Tedy vše pro zájmy nadnárodních korporací, mezinárodních bank a jejich majitelů. Nesplatitelné dluhy těchto institucí budou průběžně sanovány z rozpočtů jednotlivých zemí a ty zase budou hojeny z kapes obyvatelstva – o to se příslušní místodržící postarají.

Likvidace jednotlivých evropských států a jejich národů bude pokračovat. Prostředkem k tomu bude sílící podpora nejrůznějších nepřizpůsobivých menšin či záplava imigrantů z jihu a východu. Uměle rozpoutané konflikty v těchto oblastech budou katalyzátorem a zároveň záminkou, proč tuto tsunami nevracet okamžitě nazpět. Lybie, Egypt, Sýrie, Ukrajina… Co bude dál? Původní Evropané se vzpamatují, až když bude pozdě! Budiž nám varovným příkladem, co se za uplynulých 40 let odehrálo ve státě, jenž je dnes naším oficiálním vzorem. Dnes již je bílé obyvatelstvo v USA v menšině, kdysi špičkově prosperující země je na pokraji bankrotu, vládne tam úplně jiná cizokrajná menšina se svou agendou, a původní prototyp i vzor moderní demokracie se přeměnil v policejní stát s korporátně-fašistickými prvky. To stejné již probíhá i v evropském prostoru, a není třeba se dívat pouze na Ukrajinu.

Osobní svobody občanů budou nadále oklešťovány a posléze likvidovány zcela. Neustále proklamovaná svoboda se tiše přeměňuje ve skryté otroctví. To otroctví je sice na první pohled neviditelné, avšak o to záludnější. Mnozí evropané dali přednost pohodlnosti, konzumu a televiznímu ohlupování, před hájením svého práva na osobní svobodu. A mohli bychom to brát bod po bodu, avšak někdy příště. V Česku a na Slovensku voliči z valné části rezignovali i na právo rozhodovat o svém životu – viz. drtivá neúčast ve volbách.  Ta pouze nahrála protinárodním silám a jejich exponentům. Procitnutí přijde, jako obvykle, příliš pozdě!

Obracíme se dnes k národu českému a moravskému:

Republikáni vždy kladli hlavní důraz na osobní svobodu zodpovědného jedince i svobodu národa jako takového. S povděkem jsme kdysi kvitovali pád totalitního režimu komunistů, vymanění se z východního vojenského bloku a souhlasili s odchodem okupačních vojsk SSSR. To však neznamená, že se smiřujeme se začleněním do jiného, ještě agresivnějšího vojenského paktu – NATO, že budeme souhlasit s rozmisťováním cizích vojenských základen na našem území, a že s poklidem vyměníme jeden totalitní moloch SSSR za jiný – EU! Navíc vše bez referenda a pouze v zájmu vládnoucí plutokracie.

Již mnohokrát jsme zdůrazňovali, že naše Republikánská strana vznikla spontálně, sezdola, z rozhodnutí nespokojených a podvedených občanů. Tak tomu bylo v minulosti, a nejinak je tomu i dnes. Jsme sdružením občanů, kteří nechtějí všemu jen nečinně přihlížet a v soukromí nadávat. Nicméně nehrajeme si ani na spasitele a nikomu své názory nevnucujeme. Jsme otevřeni všem, kdo jsou ochotni v tomto duchu spolupracovat, či se k nám připojit a přispět svým dílem k nápravě společnosti směrem ke spravedlivějšímu uspořádání. Nelpíme ani na svých funkcích, doba bývalého předsedy M. Sládka a jeho suity již dávno minula.

Připojte se proto znovu k nám, vy všichni, jež jste se v minulosti cítili jako republikáni a chcete se dnes znovu podílet na našem úsilí. Rovněž mladá generace nám bude velmi vítána. Republikánství, to není jen o názvu politické strany, je to způsob uvažování, náhledu na svět, a je to také o osobním převědčení. Něco jako u našich protivníků – liberálních demokratů-světoobčanů, socialistů, komunistů, royalistů či neofeudálních oligarchů. Republikánství znamená národovectví, tedy upřednostňování svého vlastního národa a jeho zájmů v republikánském uspořádání našeho státu.

Za Republikánskou stranu Čech, Moravy a Slezska

Roman Sláma,  lídr kandidátky republikánů do EP

 

PS:  Vím, že výsledek 0,07% nelze označit za uspokojivý, byť se za dané konstelace sil pravděpodobně nedalo získat více. Politický úspěch je v současném společenském uspořádání bohužel součinem finančních možností a osobního nasazení zainteresovaných, + správně zvolené taktiky. Nicméně našeho hlavního cíle v těchto volbách bylo dosaženo:  KAŽDÝ JEDEN OBČAN ČR S VOLEBNÍM PRÁVEM OBDRŽEL VOLEBNÍ LÍSTEK (č.12) s názvem REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA. Každý občan by tedy měl znát, že Republikánská strana přes blokádu mainstreamových médií stále existuje a je aktivní. Další již spočívá na rozhodnutí občana-voliče.

Po volebním neúspěchu bývá slušností dát svou funkci k dispozici. Tedy učinit to, co bývalé vedení SPR-RSČ v letech 1998-2009 neudělalo, ač tak mělo vykonat již dávno. Já takto nyní činím a rezignuji na funkci druhého místopředsedy RSČMS. Bude jen na členské základně, jak s tímto rozhodnutím dále naloží.