Jak na mladé neomarxisty.

   Pokračující infiltrace vysokých (a dnes už i některých středních) škol humanitních směrů aktivními nositeli novodobého levičáctví, tzv. neomarxismu v duchu staré „Frankfurtské školy“, a to zejména z řad vedení těchto institucí i částí jejich profesorského sboru, má za následek stále se zvyšující počet jedinců dnešní mládeže s tzv. vymytými mozky multi-kulti propagandou, gender a LGBT ideologií, i dalšími levičáckými zvrácenostmi.

   Nejedná se o nic jiného, než tzv. „dlouhý pochod institucemi“, tedy definovaným postupem v duchu osvědčeného programu výše uvedené Frankfurtské školy a její teorie. Je to časově náročný, nicméně o to nebezpečnější postup, neboť je ve svém působení nesmírně setrvačný. Mládež s přeprogramovanými mozky se totiž jen velmi špatně přeorientovává. Takto protinárodně indoktrinovaní jedinci se potom rozlézají ve státní správě, v médiích, justici, v politických neziskovkách, a opět zpětně ve školství – neboť společenské uplatnění v normálním plodném životě (v poctivé vědě, výzkumu, výrobě) prostě a zákonitě nenaleznou. Celý efekt má v čase multiplikační charakter, což jeho zákeřnost ještě zvyšuje. Nepřátelé svobodných národů, kteří usilují o jejich likvidaci degenerativním promíšením všeho se vším (zejména s neevropskými etniky s dokazatelně nižším průměrným IQ a nekompatibilními agresivními návyky, náboženstvím i kulturou) vědí, že chtějí li zničit národ a jeho budoucí pokračování, musí ideologicky zničit především mladou generaci, která je k tomu nejzranitelnější.

   Nechvalným příkladem takového jedince v naší republice je např. student gymnásia ve Znojmě, jistý Martin Kubeš, jenž byl nedávno hostem televize XTV:

Dalšího komentáře netřeba, ostatně za vše hovoří komentáře pod tímto videem na Youtube či komentáře na serveru AE-News, který se tímto případem podrobně zabýval.

   Jak ale z toho ven?  I když otázka foneticky navozuje hodnotu takovýchto jedinců i postup dalšího nakládání s nimi, v současné době je jediným zákonným postupem realizace diskuze s těmito podivnými existencemi, a v dialogu je tzv. „utlouci“ argumenty. Velmi názorným příkladem k tomu je video z konference německé AfD, kde se mladí neomarxisté pokoušeli „diskutovat“. Samozřejmě po svém, neumětelsky  a argumentačně naprosto uboze. Proto také nakonec skončili jako zpráskaní psi. Ukázka stojí rozhodně za shlédnutí:

   Samozřejmě, ne vždy se s nimi dá diskutovat na domácí půdě (budiž to připsáno ke cti AfD), a ne vždycky je ultralevičácká bojůvka k diskuzi vůbec svolná. Na veřejnosti či na své vlastní půdě – často v prostorách či kampusech tzv. humanitních vysokých škol – většinou ani diskutovat nechtějí, a o poctivé diskuzi mají prapodivné představy (takzvané „panelové“ diskuze pořádané k multi-kulti problematice a lístečková metoda při kladení otázek z fóra, čili cenzura). A ještě častěji znají jediný možný způsob „dialogu“ –  řvaní, nálepkování, agresivitu. Kritická teorie Frankfurtské školy v praxi. S takzvaným „neonacistou“ se prý nevyjednává a nediskutuje. A nacista je přece každý, kdo bezvýhradně nesdílí jejich pokroucené názory a vidění světa.

   I s tímto se musíme vypořádat. Nejlépe ve volbách a volit národní síly. Přesvědčit každého známého, aby tak učinil rovněž. Poté budeme moci přikročit k legislativním opatřením.  V USA již tak učinili. Coby jejich první vlaštovkou je označení ultralevičácké bojůvky ANTIFA jako extremistické organizace a její přemístění mimo zákon. Další podobné skupiny snad budou následovat. V tomto nám budiž Amerika příkladem. Stejně jako při zákonu FARA o politických mimovládkách, tzv. neziskovkách.

   Tady jde totiž o to, že výše zmiňovaná 5. kolona národních zrádců a přisluhovačů NWO se chce podílet a majetkově profitovat na likvidaci vlastního národa. A jako k takovým musíme přistupovat – zákonně, ale nekompromisně. Jde tady totiž o všechno.

-red-

.