EU součástí megapodvodu privatizace světa

 

Držím ti palce, Evropo. Z trpkého příkladu USA a FEDu jsi se bohužel nepoučila. Možná proto, že to je jeden obrovský projekt řízený odněkud z jediné kanceláře. Z ECB (Evropské centrální banky) se stává vládce nad celou Evropou. A to pomocí podvodu, kterým je de-facto obyčejné falšování peněz. A emise (vkládání) takto nekrytých peněz do oběhu rychlostí 60 miliard EURO za měsíc (tj. 60.000.000.000,- € – pozn.red.), to je už hodně velký podvod. Jak takový podvod vypadá?

Na začátku jsou samostatné suverénní státy se samostatnou měnou a suverénními centrálními bankami, kterým se pod falešnou záminkou blahobytu, volného obchodu a dalších vymožeností vnutí myšlenka společenstva s jednotnou měnou. Státy a jednotlivé vlády zatím trochu brblají, ale za pomocí mediálního tlaku dávno zaprodaných médií  – na ty, kteří nerozhodují, a za finanční podpory – těm, kteří vládnou, se to provede. To byl krok číslo jedna.

Potom nastává krok číslo dva. Místo zodpovědné fiskální politiky, podpory regionálního průmyslu, podpory místního zemědělství, podpory volného obchodu, snížení daní, snížení administrativy a byrokracie, snížení výdajů na obranu… nastává pravý opak. Vše se sešněruje nesmyslnými pravidly, regulacemi a doplní se dotacemi – běžně určenými pouze velkým hráčům (korporacím). Vše místní, regionální, se zničí. Zničí se podhoubí vznikajících malých a středních podniků, firem, aby se uvolnil prostor velkým hráčům včetně těch „správných“ bank.

Krok číslo tři:  Dotace nikomu nevadí, dokonce ani těm, kteří se k nim nikdy nedostanou. Psychologický efekt je to výborný. EU dává peníze = kdo dává peníze, nemůže být špatný. Ti, kteří je dostanou, jsou chyceni do pasti kruhu bezpracného života a už potom ví, že se nemusí snažit něco vymyslet, aby prorazili a na svoje bytí si vydělali sami – poctivou prací či svou hlavou. Všichni si myslí, že EU je takový oslíček, který jen dává peníze a nic za to nechce. A ona vlastně je. Nyní nic nechce, neboť si to vezme až na konci. A všechno (i s úroky, pozn. red.). Navíc, oslík má úplně neomezené zdroje peněz, protože nad ním není žádná kontrola, a jím vyrobené a do oběhu vydané peníze nemají žádné krytí (leda tak důvěru místního obyvatelstva, pozn. red.). ECB může tisknout (či emitovat), kolik jen chce.

Krok číslo čtyři:  EU skrz vytvořenou síť svých zkorumpovaných úředníků (Brusel) začne ovlivňovat procesy v předtím suverénních státech, a to zase prostřednictvím jimi zkorumpovaných lokálních politiků a jejich politických stran. Banky, které spadají pod kuratelu vrchního „tiskaře“ (ECB) začnou do systému svým tlakem cpát laciné peníze, které si předtím jejich matka zadarmo vytvořila – takže i 0,- % úrok znamená velký výnos. To je dobré si zapamatovat! Lokální zkorumpovaní politici a strany (jedno jestli tzv.“levicové“ či údajně „pravicové“) začnou praktikovat nezodpovědnou fiskální politiku, a začnou stát zadlužovat pomocí půjček. Půjček, jenž z větší či menší části rozkrádají na záměrně předražených projektech, a které mnohdy ani stát, ani jeho občané nepotřebují.

Krok číslo pět:  Komerční banky stejným způsobem zadlužují a „předlužují“ soukromý sektor. To znamená občany, podnikatele i firmy. Pokud Vám lokální banka půjčí peníze na 3-5% úrok, neznamená to, že její zisk je 3-5%, po odečtení administrativních nákladů a zaplacení daní. Lokální banka de facto „vypere“ (to jest, uvede do oběhu nelegálně vytištěné bankovky které dostane od ECB) , a o tento zisk se podělí. Na trhu vzniká pocit „lehkosti bytí“ – staví se, prodává se, a to až do momentu kdy se ucho utrhne. Anebo spíše, jak to známe z posledních let, když splaskne bublina. Třeba ta realitní.

Krok číslo šest:  Když si zkorumpovaný politik, politická strana či vláda vezme půjčky, aby mohla vést svůj honosný život na dluh, musí dát věřiteli něco na oplátku do zástavy. Pokud to není přímá privatizace něčeho, co našeho věřitele velmi zajímá a na čem začne hodně vydělávat (továrny, letiště, dálnice, přístavy, lesy, půda, atd.) čímž jen sebere další příjem ze státní kasy předtím suverénního státu, spokojí se s dluhopisy. Stát vydá dluhopisy, které si vezme věřitel – tedy většinou banka určená k této transakci. Pod ECB spadá v současnosti asi 180 evropských bank, které jsou de facto jejími dcerami. A od všech těchto lokálních bank teď ECB vykoupí všechny ty dluhopisy – čímž si koupí celou zadluženou Evropu. Neboť stará moudrost praví, že… Kdo řídí dluh (tedy vlastní jej), řídí i dlužníka – tedy jej i vlastní.

Krok číslo sedm:  Spolkněte prášek, sedněte si a v klidu počítejte, kolik že musela ECB (a za ní skrytí vlastníci – ale to je již jiné téma, pozn. red.) vyrobit peněz, aby si koupila celou Evropu. Pokud Vám vyšly miliardy či biliony EURO, propadli jste u zkoušky. ECB to stálo několik desítek let příprav plus náklady na nákup tiskáren, tiskové barvy, bankovkový papír a provoz těch tiskových strojů. To je vše. Peníze tisknou (emitují) bez kontroly. Ještě jednou: tisknou peníze BEZ KONTROLY. Jimi vyrobené peníze nemusí být kryté zlatem či jinými aktivy, (jsou „kryty“ pouze nekonečným dluhem a bezmeznou důvěrou evropského obyvatelstva, pozn. red.). Takže „oni“ vlastně nic neriskují, jen získávají – a to budoucnost nás všech (včetně našich dětí, pozn. red).

Dokud budou existovat tyto soukromé?!? tiskárny papírků, kterými jsou FED a ECB, které budou doslova a do písmene ničit všechno zdravé, budeme velmi blízko něčemu ještě mnohem horšímu.

Otázka redakce:  Bude to hyperinflace, nebo další světová válka?

Zdroj:  internet

Překlad a poznámky:  Roman Sláma, RSČMS

 

.

II. SJEZD RSČMS

V sobotu 28.2. 2015 proběhl ve slavnostních prostorách jednacího salonku restaurace Fontána v Olomouci 2. řádný sjezd Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Čestnými hosty sjezdu byli reprezentanti spřátelených politických subjektů – Ing. Karel Janko, předseda České strany národně socialistické, Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie a Ing. František Červený, představitel moravských organizací České strany národně socialistické. Po úvodní hymně a projevech hostů byla předsedou RSČMS panem Jiřím Dufkem přednesena zpráva o činnosti za uplynulé období. Následovala zpráva o hospodaření odstupujícího hlavního pokladníka pana Pavla Ryšlinka a revizní zpráva, se kterou přítomné seznámila paní Zdeňka Soušková. Dalším bodem jednání byla rozprava, v níž řečníci z řad delegátů zhodnotili dosavadní činnost strany a nastínili konkrétní návrhy a výhledy do budoucna. Poté delegáti sjezdu volili předsednictvo, Ústřední radu a další volené stranické orgány. Předsedou strany byl opětovně zvolen pan Jiří Dufek, křeslo 1. místopředsedy obhájil Mgr. Karel Mašlík, ve funkci 2. místopředsedy pokračuje pan Roman Sláma. Ke změně došlo na postu hlavního pokladníka, kterým byla zvolena paní Zdeňka Soušková. Sjezd vyvrcholil schválením závěrečného usnesení, které bylo odhlasováno všemi přítomnými delegáty. Ještě dlouho po oficiálním ukončení však pokračovaly neformální debaty jednotlivých účastníků, kteří, než se rozjeli do svých domovů v různých koutech naší republiky, si měli mnoho co říci. Tak už to bývá u dobrých přátel, spojených ušlechtilou myšlenkou boje za národ a vlast. 

-red-

.

Politici s ústy na zámek… ale ne všichni, zaplaťpánbůh…

V Česku je mnoho politiků. kteří se bojí promluvit. Vědí, že současná politika „ohnutých hřbetů“ pod americkým zahraničně-politickým bičem, je špatná a de facto neudržitelná. Jeden z poslanců PSP ČR mi napsal dnes v reakci na článek v Respektu, že má obavy, že z informací, které se právě teď potulují po jednom z bezpečnostních výborů parlamentu, vyplývá, že když to na Ukrajině „bouchne“ (podle jeho slov, když začnou Američané dodávat Ukrajině zbraně a Rusko udělá to samé v odvetě a vypukne tak proxy válka), tak NATO už má přichystanou žádost o český kontingent v počtu 20,000 mužů. Už snad i v tomto ohledu proběhla i nějaká jednání na obraně. „Ale tolik vojáků ani nemáme“, namítl jsem mu v odpovědi, protože velká část těch „vojáků“ jsou ve skutečnosti civilní zaměstnanci. On s tím souhlasil, že právě to ho děsí, že tady se vede zahraniční politika bez úvah o důsledcích. A co je nejhorší, že toto vědí mnozí politici. Ale mlčí. Doufají, že to nějak dopadne.

Více čtěte na serveru aeronet.cz…

*****

Přišlo nám k tomu poštou:

Není to nic pozitivního.

Na Česko jsou namířeny strategické balistické nosiče. Bezpečnost naší země před rokem 1989 chránilo 200.000 vojáků, disponovali jsme stíhacím letectvem, bitevníky, vrtulníky, raketovými vojsky. Na naše města byly zamířené americké
operačně-taktické rakety z Německa s kilotunovými hlavicemi. A jaká je situace dnes?

Naše armáda má 15.000 vojáků a 5.000 civilních zaměstnanců. V případě mobilizace neumí mladí chlapci vzít pušku nebo samopal do ruky, aby bránili vlast. Nemají výcvik. Prý už bude mír jenom furt pryč. Říkali to pánové s odznáčky v televizi. Ale jak je potom možné, že NATO přesunuje k hranicím s Ruskem obrněné vojenské svazy? Proč Rusko obnovilo svoji vojenskou aktivitu?
Bitevníky už nemáme. Stíhací bombardéry také ne. Máme pár stíhaček, ale jsou jenom půjčené, do války s nimi podle leasingové smlouvy se Švédy nesmíme. Armáda nemá ve skladech zbraně a munici pro rezervisty v případě mobilizace. Čím je armáda vyzbrojí? Klacky? A nevybouchnou nám všechny vojenské sklady v rukách soukromých firem do té doby? A když tedy bude ten mír, proč na Českou Republiku zaměřila Ruská Federace strategické rakety SS-18 Satan v počtu 5 nosičů v souvislosti s ukrajinskou krizí a pokusem americké vlády o převzetí Krymu pro účely výstavby americké základny?
Podle Komsomolské Pravdy bylo velení ruské armády donuceno změnit zaměření několika desítek balistických raket původně namířených na USA. Teď nově míří na Evropu, z nichž 5 nosičů SS-18 (každý může nést až 10 jaderných hlavic!) je namířeno i na Českou Republiku, především na Prahu, na centrálu navigačního systému Galileo, na vltavskou kaskádu a další strategické cíle v mapách ruských strategických raketových vojsk.

Jak už dříve uvedla ruská státní televize, Česko by v případě války NATO s Ruskem představovalo v očích ruské generality území pro přeskupování pozemních vojsk NATO, po rozvinutí frontové pozemní linie na polském území. Stalo by se tak cílem prvotního úderu proti komunikačním prvkům a operativnímu zázemí aliance v Praze a na území České kotliny. Ta by se přeměnila v radioaktivní kotel, který obklopený kopci a horami by byl zamořený radioaktivitou mnohem déle, než zbytek Střední Evropy. Pokud necháme věci dojít daleko, tak jednoho dne takto odstartují ruské rakety směrem na Česko. Jsme tedy teď 25 let poté na tom bezpečnostně lépe než tehdy? Zatímco dříve na nás mířily operačně taktické rakety s malým kilotunovým výkonem, dnes na nás míří strategické rakety z druhé strany, a to s megatunovými výkony na každé hlavici!!!

Proč nezaniklo NATO společně s Varšavskou Smlouvou, ptá se občan? Čím nás Rusko ohrožuje posledních 25 let, že proti němu vystupujeme, spolu s kumpány z NATO? Proč jsme rozpoutali Majdan v Kyjevě, destabilizovali jsme Ukrajinu a donutili jsme tak ruského medvěda k tomu, aby vylezl z brlohu a začal se stavět na zadní a začal kácet les? Bez Majdanu by nebyl Krym, ani krize na východě Ukrajiny. S každou další sankcí proti Rusku se dostáváme do většího a většího nebezpečí, že si znepřátelujeme Rusko na straně jedné – – a v případě války nám bude spojenectví s lumpama z NATO stejně k ničemu, na straně druhé. Náš národ musí dělat politiku pro sebe. Naše země je naše vlast. Nevěřte politikům,
kteří vám lžou ohledně naší bezpečnosti.

Jsme na tom nejhůře od roku 1938. Ještě nikdy nebyla naše vlast tak zplundrovaná a bezpečnostně vystavena na pospas nepřátelům, jako dnes. Ještě nikdy nebyly na naší zemi namířené strategické nosiče nukleárních zbraní, jako jsou dnes.

Ještě nikdy jsme neměli tak malou a slabou armádu, jakou máme dnes. Ještě nikdy jsme nebyli tak málo samostatní a soběstační, jako jsme dnes. Ještě nikdy předtím jsme neprodávali naši budoucnost výměnou za dluhy a úvěry cizím bankám, které půjčují naší zemi na provoz státních rozpočtů a rozpočtových deficitů rok co rok.

Dámy a pánové, naše země nevzkvétá.

***

Pošlete, prosím, tento článek svým poslancům a zastupitelům, ať zachrání mír v naší zemi, ať začnou naplňovat odkaz 17.Listopadu ve své původní podobě, ať je naše země hrdá, suverénní, bezpečná, ať je spojnicí ekonomik, průmyslu a
kultur mezi východem a západem, bez stavění se na jednu nebo druhou stranu cizích zájmů.

***

A ještě něco:  Všichni Ti miláčkové (politici) mají modré knížky a nějaké to cizí občanství. Bude-li třeba, přesunou se na jiné bezpečné území. Pakliže se to časem vyřeší, tak se vrátí a budou požadovat reparace a navrácení ušlého zisku a
budou privatizírovat…

-redakce-

VRAŤME OBČANŮM PRÁVO ÚČINNĚ SE BRÁNIT!

 

Včerejší tragická událost v Uherském Brodu na jižní Moravě dnes hýbe veřejným míněním v celé České republice. Bohužel tato tragédie opět dokázala, jak hlubokou pravdu měli republikáni již před 25 lety ve svém programu, kde prosazovali, aby KAŽDÝ DOSPĚLÝ, ZDRAVÝ A BEZÚHONNÝ OBČAN NAŠÍ REPUBLIKY MĚL NA ÚZEMÍ ČR AUTOMATICKY PRÁVO VLASTNIT A NOSIT OSOBNÍ ZBRAŇ –  k nezbytné ochraně své, svých blízkých a přátel, a k ochraně svého majetku. A TO BEZ OBTĚŽUJÍCÍCH STÁTNÍCH PROCEDUR, KONTROL A ŠIKANOVÁNÍ, PLACENÍ ZBYTEČNÝCH POPLATKŮ, apod.

Jak hluboce prozíravý byl tento požadavek (spolu s jinými), se ukázalo včera odpoledne 24.února 2015, když došlo ke střelbě v restauraci uprostřed malého, doposud poklidného městečka.

63-letý střelec tam bez odporu zavraždil 8 obětí, devátá oběť těžce zraněna dvěma střelami bojuje o život v nemocnici, a nakonec i střelec sám pozdvihl své zbraně (měl dvě pistole) proti sobě a vzal si život, vidouce bezvýchodnost své situace.

Takže to máme v podstatě 10 obětí – 9 mrtvých, a není zatím vyloučeno, že nakonec i 10. Co bylo motivem a příčinou celého incidentu, bude nyní předmětem vyšetřování. Mainstreamová prosystémová média, stejně jako vládnoucí bezpáteřní politici (kteří se jako na povel předhánějí u této tragédie zviditelnit) se však již teď zoufale snaží vykreslit tuto událost jako čin pomateného jedince. Bylo tomu skutečně tak? Podle mínění znalců místních poměrů šlo spíše o mstu, přesněji řečeno – vyřizování účtů.

Ať tak či onak, na této modelové události si můžeme názorně ukázat, jak je nesouhlasný postoj tzv. „demokratického“ režimu proti svobodnému nošení osobní zbraně občany (na svou obranu) škodlivý, ba dá se přímo říci patologicky protilidový!

–          Včerejší realita: Pachatel-střelec vstupuje do místnosti restaurace s jasným úmyslem zabíjet. Všichni hosté i personál restaurace jsou neozbrojeni. Výsledek: 8 mrtvých, 1 těžce raněný (z personálu), a nakonec i mrtvý pachatel. Suma sumárum 10 lidí, kterým se ukončil nebo změnil život. Zachránil se shodou okolností pouze host, jenž strávil desítky minut na WC, než byl odtamtud vysvobozen zásahovou jednotkou URNA. Pro ostatní již bylo příliš pozdě!

–          A nyní si zkusme (hypoteticky) představit celou událost jinak: Začátek bude stejný – střelec vstupuje do stejné místnosti restaurace se stejným úmyslem i zbraněmi. Nacházíme se však v alternativní realitě – v České republice (či Československu) si vládnou skutečně naši občané, kteří si již dříve před volbami pozorně přečetli republikánský program a nevyslyšeli pomluvy pravdoláskovců v televizním mainstreamu, takže volili ve svém vlastním zájmu – Republikánskou stranu a její program. Mohou tedy svobodně nosit zbraň na svou obranu a svého práva také využívají. Nyní se nám ona virtuální realita rozdvojuje, čili mohou nastat tyto dvě situace:

a)      Střelec vstupuje a vidouce, že se nachází proti ozbrojené přesile, palbu vůbec nezahájí a opět odchází. K tragédii vůbec nedojde. Počet obětí = 0, slovy NULA!
b)    Střelec vstupuje a jeho rozhodnutí zabíjet je pevné. Zahajuje palbu na ozbrojenou společnost. Nyní budeme silně spekulovat o výsledku, samozřejmě je nejvíce závislý na odborné střelecké zdatnosti všech zúčastněných a jejich momentální kondici. Určitou roli může sehrát i náhoda a způsob, jak přesně se incident odehraje. Je pravděpodobné, že pokud začne střelec pálit náhle a bez výstrahy, k obětem dojít může. Jeden, dva, možná i tři mrtví či ranění budou. Je však téměř VYLOUČENO, aby útočník takto zasáhl 9 svých obětí !!! To by musel být Billy Kid, Buffalo Bill a Vilém Tell v jedné osobě. Protože hostující společnost palbu opětuje. Každopádně JISTÝM CĺLEM se stává i útočník sám a jeho pouť zde končí, avšak nikoliv jeho vlastní rukou. Aby z takové situace pachatel vyvázl, musel by být TERMINÁTOREM či jiným neprůstřelným hollywoodským hrdinou…! Takže bilance ztrát včetně útočníka se nyní pohybuje v rozmezí 1 – 4, možná maximálně tak 5 osob. I v nejhorším případě je to však stále jen POLOVINA obětí ze včerejšího dne!!!

A nyní se vraťme zpět do zoufalé reality současného světa a České republiky obzvláště. Již slyším ty zástupy dobře placených prosystémových mudrlantů a rádobyodborníků s patentem na rozum (zejména ze všelijakých státních a lidsko-právních organizací), jak se budou předhánět v poukazování na to, že je potřeba naopak držení zbraní u občanů ještě více zpřísnit, ba přímo znemožnit. Samozřejmě pro jejich blaho a bezpečnost…

A tak se ptám:  Byli v bezpečí neozbrojení občané včera odpoledne v Uherském Brodě? Bylo jim něco platné, že posléze dorazila armáda pancéřovaných robocopů z ÚRNA, kteří schovávajíc se jeden za druhého (viz. záběry televizních kamer), zasypali mrtvé oběti policejními výbuškami?

A další otázky se nabízejí: Bude-li chtít útočník spáchat zločin se zbraní v ruce, bude se ohlížet na nějaké povolení, zbrojní pas, registrační poplatky, apod.? Jistěže nikoliv. Zbraň si opatří VŽDY, neboť bohužel nežijeme ve světě prostém od smrtících zbraní všeho druhu, byť by to byla krásná představa.

 KDO se tedy vlastně nejvíce bojí ozbrojených občanů? Nejsou to spíše zástupci samotného státního aparátu a novodobé oligarchie, pro které je představa ozbrojeného obyvatelstva NOČNÍ MŮROU, neboť takoví občané by si potom od několikaprocentních tzv.“zastupitelů lidu“ nemuseli dát všechno líbit jako dnes, a mohli by se případně postavit na ozbrojený odpor?!!

 __________________________________________________________

Sečteno a podtrženo, je nezbytně nutné i v této oblasti stávající stav změnit. Nikoliv však podle představ intelektuální pseudolevice, která by naše národy chtěla úplně odzbrojit, aby bezbranní občané byli vydáni na milost a nemilost všem jejím zhoubným experimentům. Od kriminalizace společnosti, přes její zbídačování a zmultikulturnění, až po genderelizaci, homosexualizaci a juvenilní justici. O řádění běžných kriminálních živlů nemluvě.

Občané mají v dalších volbách možnost současný neblahý stav změnit. Chce to však začít myslet v širším rozhledu a nenechat si bulíkovat propagandu protinárodních sil v jimi ovládaném mainstreamu. Volit ve vlastním zájmu a pro svou vlastní obranu! Máme-li si v tomto případě vůbec vzít příklad ze západních zemí, mělo by to být právě třeba Švýcarsko – tam vláda svým občanům věří a občané naopak věří své vládě – a mají právo vlastnit zbraň pro svou obranu. Rovněž v obecně neoblíbených USA toto právo doposud existuje, a i když záměrem tamní vládnoucí kryptofašistické kliky je běžné Američany o toto právo připravit, doposud se toho nikdo neodvážil.

REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA MÁ VÝŠE UVEDENÉ PRÁVO OBČANŮ NA VLASTNICTVÍ OBRANNÉ ZBRANĚ STÁLE VE SVÉM PROGRAMU!  JIŽ PO 25 LET.  ZŮSTÁVÁ NA VOLIČÍCH, ZDA TOTO PRÁVO BUDOU CHTÍT VYUŽÍT – ČI ZDA SE NAOPAK NECHAJÍ ODVÉST JAKO BEZBRANNÉ OVCE NA PORÁŽKU!

 

Za vedení RSČMS Roman Sláma, místopředseda.

 

 

Otevřený dopis prezidentu EŽK

Požadujeme omluvu za historická příkoří spáchaná Židy na českém národě.

Otevřený dopis Moše Kantorovi

Národní demokracie poslala otevřený dopis prezidentovi Evropského židovského kongresu Moše Kantorovi před blížícím se zasedáním EJC v Praze.


Moshe Kantor
prezident
Evropského židovského kongresu
Brusel, Belgie


V Praze dne 21. ledna 2015

Vážený pane prezidente,

nemohu přejít bez povšimnutí, že Evropský židovský kongres organizuje v Praze ve dnech 26. a 27. ledna čtvrté zasedání fóra s názvem „Let my people live“, které si má připomenout 70 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Fórum získalo záštitu prezidenta České republiky Miloše Zemana. V jeho rámci má proběhnout i konference, jež se bude zabývat otázkou posílení represí vůči projevům, které jsou Židy vnímány jako antisemitské.

Ačkoli vím, že Židovstvo není politicky jednotné, a to ani v současné vyostřené geopolitické situaci, a ačkoli vím, že určitá jeho část (a Vy jako její reprezentant) podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého si naše strana rovněž váží, chci Vás informovat o výhradách, které je Národní demokracie jako jediná politická strana v této zemi ochotna veřejně deklarovat v souvislosti s Vámi organizovanou akcí.

Organizátory fóra byla Praha vybrána jako relativně bezpečné místo, navíc tradičně proizraelské a antisemitismu prosté. Jsem přesvědčen, že jde jen o mediální klišé a svým způsobem o přání proizraelských českých politických elit, které se toto tvrzení snaží potvrzovat a upevňovat. Média ani politici ale nemohou mluvit za všechen lid a pevně věřím, že drtivá většina národa nesdílí tyto navenek proklamované sympatie se sionistickou myšlenkou a je si vědoma toho, že soužití s Židy bylo v minulosti velmi komplikované – ať už obecně historicky vzato, nebo konkrétně v případě mnoha českých historických reálií. Dobře víme, že v klíčových okamžicích novodobé české historie, které rozhodně nemohou být vnímány pozitivně, sehrál neblahou roli právě židovský element. Příkladem budiž například období slánskizace (a únor 1948), nástup Charty 77 (a předtím zinscenované pražské jaro 1968 v návaznosti na dění na Blízkém východě), stejně jako politický puč roku 1989, který opět a do třetice v poválečném uspořádání přivedl na politické výsluní politiky židovského původu, kteří více než český národní zájem sledovali zájmy svého vlastního etnika a často i své zájmy osobní.

Vaše setkání je také koncipováno jako připomínka tzv. holokaustu. Dovolte, abych i při vědomí toho, že určitá část Židovstva během druhé světové války skutečně zahynula (a těmto obětem je třeba, podobně jako dalším – a početně převyšujícím oběti židovské – poskytnout patřičnou úctu), vyslovil své nejhlubší přesvědčení o tom, že tzv. holokaust je téma, které je od jisté doby účelově politicky zneužíváno, přibarvováno, nafukováno a nebojím se říci, že česká veřejnost, stejně jako jakákoli jiná veřejnost západního světa, je jím zahlcována nad míru jeho skutečného významu. Jako politická strana s touto praxí nesouhlasíme a nehodláme se na ní podílet.

Když už bychom si měli připomínat počty obětí, dovolte, abych i já připomněl počty obětí režimů a ideologických směrů, za nimiž prokazatelně stáli lidé židovského původu, ať už v pozicích vůdců či myslitelů, ideologů nebo jen výkonných pracovníků. Nemá jistě smyslu, abych Vám jmenoval konkrétní historické postavy, které se svým životem zapříčinily o miliony mrtvých Slovanů i dalších ras, neboť je sám velmi dobře znáte. Kdybychom chtěli jít po přesných číslech, kterými Židovstvo tak rádo operuje (a jakékoli pochybnosti o číslech rádo trestá), pak si Vás dovoluji upozornit, že počet obětí francouzské, bolševické, stejně jako dalších (těmito ideologiemi inspirovaných) revolucí v Evropě a vůbec ve světě několikanásobně převyšuje i ty nejpřemrštěnější odhady židovských historiků o počtu genocidně zavražděných Židů. Nemluvě o dalších desítkách milionů lidí, kteří se stali (mnohdy i bez možností obrany – potraty apod.) obětí nejen politických, ale i jiných módních ideologií a trendů, které ve svém důsledku vedly k poklesu natality nežidovských národů – a jejichž iniciátory, inspirátory či vůdci byly postavy židovského původu. Chceme-li se bavit o holokaustu, pak je potřeba zmiňovat i tato fakta, což se ale neděje.

Ačkoli v otázce tzv. holokaustu je západní veřejnost neustále volána k nekonečnému pokání, k omluvám a z nich vycházejícím politickým rozhodnutím, která jsou ve prospěch státu Izrael či židovské diaspory a v neprospěch států samotných, nikdy jsme ze strany Židovstva neslyšeli žádnou oficiální omluvu za hrůzy, na kterých se Židé na Nežidech v historii podíleli. Kdykoli některý autor (i židovského původu) na nastíněné problémy a tendenčnost současného výkladu historie poukáže, je umlčen, znevážen a dehonestován. Někdy dokonce zavražděn.

Proto mi dovolte, abych vás informoval o tom, že dokud se zástupci Židovstva neomluví za své historické viny na nežidovské populaci (které číselně několikanásobně převyšují oběti tzv. holokaustu), nebudou pro naši stranu sionisté nikdy vnímáni jako partneři k jednání a ani v České republice nebudou námi vítáni.

Konečně dovolte, abych se vyjádřil k dalšímu záměru Vašeho dvoudenního jednání v Praze, které si klade za cíl rokovat i o problémech tzv. antisemitismu (jak nazýváte kritiku Židů či Izraele), jeho údajného nárůstu a způsobech, jak na tyto myšlenky reagovat – ve svých vlastních materiálech informujete o tom, že by tato reakce měla být represivního rázu.

S tímto trendem absolutně nesouhlasíme. Jsme přesvědčeni, že evropská civilizace stojí na svobodě projevu i na svobodě pochybovat o všem možném a není možné zákonem vynucovat poslušnost s určitým politicky přibarveným výkladem historických událostí a sankcionovat pochybnosti o něm. Už současný právní stav u nás i v Evropě, kdy je tzv. zpochybňování holokaustu trestáno přísněji než skutečné delikty, je neúnosný a jeho další chystané zpřísňování nejen v ČR, ale i v Evropě, je pobuřující a jdoucí proti zdejším tradicím. Naše strana podporuje svobodu projevu (ačkoli se nikdy nechce nechat zneužít k útokům na náboženství jako taková, jako je tomu například v současné mediálně velmi aktuální kauze kolem satirického týdeníku Charlie Hebdo) a nikdy nebude s restrikcemi tohoto typu souhlasit. Naopak Vás mohu ubezpečit, že jakmile se naše strana dostane do situace, kdy bude moci zákonodárné procesy ovlivňovat, vyvine maximální úsilí na zrušení těchto proti svobodě myšlení jdoucích paragrafů.

Vážený pane prezidente,
dovolte, abych v závěru zopakoval své hlavní teze. Národní demokracie nevítá Vaši delegaci a nesouhlasí s obsahem Vašeho pražského jednání. Národní demokracie požaduje omluvu za historická příkoří, kterých se českému národu ze strany Židů dostalo. Národní demokracie nesouhlasí s povyšováním tzv. holokaustu na jakési novodobé náboženství a rozhodně odmítá jakékoli zákonné úpravy, které tento trend ještě více podporují a které se snaží trestat opačné názory. Nejen že se pokusíme zabránit dalšímu zpřísňování zákonů tohoto typu, ale zrušíme i tyto zákony stávající.

Tento otevřený dopis prosím neberte jako projev nepřátelství, ale jako výraz legitimní snahy o obranu našich národních zájmů, s níž má ostatně židovský národ tak velké zkušenosti a ve které je pro nás také velkou inspirací.

S pozdravem

Adam B. Bartoš
předseda Národní demokracie

* * *

Vedení Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska se ztotožňuje s tímto otevřeným dopisem, text listu přetiskujeme v plném znění.

.

Řecko – pochodeň naděje zotročeným národům

Volební program strany SYRIZA – Řecko.

 

• 1) Zajištění odpuštění velké časti řeckého dluhu ze strany Evropské unie nebo Evropské centrální banky. Syriza k tomuto bodu dodává, že dluhy byly odpuštěny v roce 1953 Německu a něco podobného by mělo následovat nyní v Aténách.


• 2) Splacení zbývající části státního dluhu by bylo podmíněné ekonomickým růstem. Bez růstu by se splácení pozastavilo.


• 3) Uvolnění podmínek Paktu stability a růstu a zahájení projektu „European New Deal“, kterým by EIB financovala především infrastrukturní projekty v Řecku.


• 4) Okamžité navýšení veřejných výdajů minimálně o čtyři miliardy eur.


• 5) Zavedení moratoria na dluhy převyšující 20 procent příjmů. Kdo by tedy dlužil více než pětinu svého příjmu, nemusel by své závazky splácet.


• 6) Zvýšit daň z příjmu na 75 % pro příjmy nad 500 tisíc eur ročně.


• 7) Zvýšit korporátní daně pro velké společnosti a zavést daň z luxusu.


• 8 ) Zavést daň z finančních transakcí.


• 9) Zákaz spekulování s finančními deriváty.


• 10) Radikální snížení výdajů na armádu.


• 11) Zvýšit minimální mzdu na 751 eur měsíčně (průměrná mzda činí 1004 eur).


• 12) Využít vládní budovy a banky pro ubytování lidí bez domova.


• 13) Zdarma distribuovat jídlo, energie a zdravotní péči všem, kdo to potřebují.


• 14) Státní dotace 30 procent na splátky hypoték pro rodiny ve finančních potížích.


• 15) Znárodnění řeckých bank.


• 16) Znárodnění velkých podniků z oblasti infrastruktury, služeb a energií.


• 17) Znárodnění soukromých lékařských zařízení.


• 18) Okamžité stažení řeckých vojáků z Afgánistánu a Balkánu – „Žádný řecký voják nesmí sloužit mimo hranice Řecka“.


• 19) Ukončení spolupráce s Izraelem a podpora vytvoření palestinského státu na půdorysu hranic z roku 1967.


• 20) Vystoupení z NATO a zavření všech zahraničních vojenských základen na řeckém území.

 

 

Přelom roku – civilizace a my

Nemáme příliš ve zvyku přetiskovat články z jiných českých médií a dělat jim tak reklamu. Nechceme tím také vydávat cizí myšlenky a názory za ty naše. Ale tentokrát jsme ochotni udělat výjimku. ParlamentníListy.cz nedávno otiskly rozhovor s vojenským a bezpečnostním analytikem panem Martinem Kollerem. Tento obsažný rozhovor je natolik vypovídající a natolik se kryje s naším viděním současného světa, že jej přetiskujeme celý.

 

Přivandrovalá menšina, žvásty ze zfašizované Ukrajiny, říše zla USA, nové otroctví. Analytik Martin Koller k budoucnosti.

Na světové scéně se toho letos událo hodně. Vyvrcholila ukrajinská krize a válka se tak výrazně přiblížila k našim hranicím, začal se rozpínat tzv. Islámský stát… Co svět (nebo konkrétní země či uskupení) udělal špatně? Nebo ani jedné z oněch dvou věcí nešlo zabránit?

Lze konstatovat, že v roce 2014 se pokazilo vše, co se pokazit dalo. Otázkou je, zda se kazilo z hlouposti, nebo záměrně. Hlavním problémem je však záměrně dvojitý metr amerických a některých evropských politiků a médií při hodnocení jakékoli události. S trochou nadsázky bychom mohli konstatovat, že uvedení politici a jejich mediální poskoci žijí ve lži, což je docela slušný hřích. Hlavním bezpečnostním rizikem je aktuálně politika NATO na Ukrajině na pokraji války s Ruskem a globálně agresivní islamismus. Evidentně špatná byla podpora občanské války na Ukrajině, sankce proti Rusku, dřívější podpora islamistů v Kosovu, později v Libyi a Sýrii a zároveň podpora jejich imigrace do Evropy. S tím se pojí růst obchodu s drogami a dalšího organizovaného zločinu. Špatný je celkově hospodářský vývoj v EU, a to dlouhodobě. Všem chybám měli zabránit politici zemí EU, kteří však dlouhodobě nehájí zájmy svých občanů. Chybou je tedy už existence záplavy dobře placených a evidentně korumpovaných byrokratů v Bruselu. Nejhorší ze všeho je nástup fašismu na Ukrajině a postupně i jinde. Jedná se totiž o jakousi řízenou formu fašismu vedenou domácími oligarchy s vydatnou podporou USA  jako byla kdysi Chile nebo Argentina. Cílem je odvedení pozornosti obyvatel od ekonomických problémů do oblasti ideologie a vytvoření imaginárního nepřítele. Kdysi to byli komunisti nebo ti kteří toto označení dostali, v současnosti je to Rusko. Islamistický terorismus, jeho vznik a podpora, pokud bojoval proti SSSR a později Rusku, je do určité míry jen podobným politickým tahem, vycházejícím z ideologie pochopitelné pro muslimy. V současnosti se svým tvůrcům vymkl z rukou a jsou nuceni proti němu bojovat. Proto i fašizace na Ukrajině je taháním čerta za ocas, které může svoje tvůrce přivést do pekla. S nimi bohužel mnoho nevinných lidí.

Jaká mohou být i s přihlédnutím k Ukrajině a islámskému fundamentalismu bezpečnostní rizika pro svět (nejen) v příštím roce? Nebo se máme spíše obávat Ruska a jeho imperiálních choutek, jak o tom mluví někteří politici? Jinými slovy, hrozí válka v širším měřítku? A co je považujete na největší riziko pro bezpečnost ve světě?

O nebezpečí ohrožení Evropy ze strany Ruska jsem psal už několikrát. Rusko má možnost ohrozit Evropu a NATO stejně, jako by mohlo Polsko ohrozit Německo. Rusko je ekonomicky i vojensky slabší, takže nemá možnost nikoho ohrozit. Z ekonomických důvodů nemá zájem nikoho ohrozit. Pro Rusko je cestou k prosperitě obchod i jiná spolupráce s vyspělými evropskými zeměmi. Ukrajina mezi ně rozhodně nepatří politicky ani ekonomicky. Tvrzení, že Rusko ohrožuje Evropu, je především dílem ideologické propagandy, která je vedena z USA a Británie od roku 1917. Nejdříve byli největší zločinci bolševici a komunisti. Ale když bylo třeba zastavit Hitlera, který by se s anglosaskými elitami v Evropě a za oceánem nemazal, hodili se najednou sovětští hrdinové a jejich skvělý generalissimus Stalin. A také 26 milionů mrtvých Rusů, Bělorusů, Ukrajinců a dalších národnosti SSSR, zničené tisíce měst a závodů a desetitisíce vesnic. Rusko je dnes sice kapitalističtější než mnohé západní země, ale přesto je cílem všemožných útoků. Na rozdíl od neschopného cara a jeho zkorumpované pakáže, pardon vyšší společenské vrstvy, takzvané opričniny, později Gorbačova považovaného v Rusku za zrádce, stejně jako opilce Jelcina je v Rusku stále nedostatek politiků, kteří jsou ochotni svoji zemi prodat. Cíl západních demokratů a bojovníků za lidská práva je stále jeden, a to přetvoření Ruska na americkou kolonii a rozkradení jeho nerostných zdrojů s využitím otroků, pardon, levných pracovních sil domácího obyvatelstva. Zde je třeba připomenout výrok jednoho belgického publicisty, který došel k zajímavému názoru. Kdyby Stalin předal v roce 1945 Sovětský svaz americkým monopolům, byl by dodnes oslavován (západními politiky a médii) jako největší demokrat všech dob. Mimochodem, zajímavou ukázkou pokrytectví a dvojího metru západní propagandy je neustálé omílání likvidace ruského cara bolševiky. O tom, že Angličané nechali svému králi useknout hlavu, se v evropských médiích při každé možné příležitosti nemluví, stejně jako o gilotinovaném králi Francie. Jestli má nějaký stát imperiální choutky, jsou to USA se svými základnami po celém světě. V ekonomické oblasti je to smlouva TTIP. Válka v Evropě není pravděpodobná, pokud ji nevyvolá NATO nějakou akcí proti Rusku. Hlavním bezpečnostním rizikem je v globálním měřítku islamistický terorismus, především z hlediska Evropy. Bohužel z hlediska možnosti vyvolání většího vojenského konfliktu v Evropě nebo v Asii mu začínají konkurovat USA za vydatné pomoci svých evropských poskoků a rektonautů.

Na nedávné Pražské bezpečnostní konferenci zazněl pozoruhodný příspěvek od bývalého velvyslance v SSSR i v Československu Jacka Matlocka. Ten uvedl, že tehdejší prezident USA Ronald Reagan nikdy neusiloval o destabilizaci či rozbití Sovětského svazu, ale jen o změnu jeho chování v zahraniční politice. Jak z tohoto hlediska vidíte činnost pozdějších amerických administrativ (i s ohledem na dnešní geopolitické spory) vůči Ruské federaci?

Matlockovo vystoupení, které je šířeno pomocí internetu, není ničím pozoruhodné. Americký státní zaměstnanec obhajuje v Praze americké zájmy. To je zcela logické. Pokud mu někdo věří, je to komické jako ilustrativní doklad nedostatku znalostí a soudnosti. Pokud někdo něco takového šíří, vyvstává otázka, zda je odborník, nebo placený propagandista, který se propracovává mezi správné půlky. Už tam chyběl jen Dalajláma, který zažil Tibet jako malý kluk a pravděpodobně si ho ani nepamatuje, včetně otrokářství a středověkých trestů pro neposlušné obyvatele. Zato celý život bojuje za uvedenou středověkou svobodu a demokracii, reálně za vytvoření americké základny v Tibetu, tedy v týlu Ruska a Číny. Jen to hlavní neříká nahlas. Stejné je to s propagandou pana Matlocka. Zájmy USA nejsou zájmy Evropy, ale ekonomický konkurenční boj proti všem, včetně Evropy. Ta se hodí pouze k placení amerických účtů. Američtí reprezentanti bojují za zájmy svých šéfů a trochu i zájmy občanů a nelze jim to vytýkat. Za to berou plat. Spíš je otázkou, proč za zájmy svých občanů nebojují stejně evropští a mnozí čeští politici. V normální zemi a v normální době by se něco takového označovalo jako vlastizrada. Prezident Reagan nikdy nebyl člověk s vysokým IQ, obecnými znalostmi a logikou jako například prezident Zeman. Nebyl ani politik, pouze dobrý přednašeč názorů svých poradců. Na to mu stačila vytrénovaná herecká krátkodobá paměť. Kdyby si jeho poradcové a reální šéfové pořídili magnetofon, ušetřili by prezidentský plat. Řada z nás si pamatuje jeho ostudné základní neznalosti. Právě on jako hlásná trouba liberálních ekonomů a kavárenských superkorektních intelektuálů nastartoval ekonomický pokles USA, který trvá dodnes. Stále užší skupina bohatých tam více bohatne, střední třída mizí, chudých přibývá. Miliony Američanů žijí již několik generací na podpoře. Jednou z posledních cest zlepšení situace je kolonizace Evropy, včetně Ruska. Pan Matlock jen předvedl novou formu pokrytecké výmluvy a překrucování faktů s nadějí, že pamětníci osmdesátých let už vyhynuli. O zbytek by se měla postarat jednostranná mediální propaganda. Nelze popřít, že Spojené státy vyvolaly v osmdesátých letech bezpečnostní krizi a přivedly svět na pokraj jaderné války. Jejich politici podporovali islamistické teroristy v Afghánistánu, kteří vraceli zemi do středověku, bourali školy a továrny postavené i s naší pomocí, uřezávali demokraticky hlavy, nosy i klitorisy nedaleko za hranicí Sovětského svazu. Podařilo se jim rozbít Varšavskou smlouvu a vyvolat válku v Dagestánu a Čečensku podporou dalších islamistických teroristů. To vše podle pana Matlocka nebyla snaha o destabilizaci Sovětského svazu? No vlastně má pravdu, nebyla to snaha o destabilizaci, byla to snaha o likvidaci Sovětského svazu a přetvoření v kolonii podle jihoamerického vzoru. A nebýt prezidenta Putina, tak se to podařilo. V současné době vidíme stejný scénář na Ukrajině v Libyi a Sýrii. V záplavě mediálního žvanění o demokracii a lidských právech tam umírají tisíce lidí. V devadesátých letech jsme to viděli v Jugoslávii, především v Kosovu. Vše nakonec zaplatila Evropa. A kolik bylo ve dvacátém století takových scénářů v latinské Americe?

Jak hledíte na současnou situaci v kontextu otřesů ruské ekonomiky a rublu? Putin prohlásil, že na zotavení budou potřeba dva roky, sešel se dokonce se čtyřiceti nejvýznamnějšími byznysmeny a oligarchy, aby je uklidnil a slíbil státní podporu. Nakolik je situace podle vás vážná a odpovídá některým varovným článkům, že Rusko stojí před krachem?

Osobně jsem toho názoru, že Rusko se bude potýkat s problémy v horizontu tří až pěti let v různých oborech. Stále má dostatek surovin, které koupí Čína a další země. Stále má velké zásoby zlata v trezorech i v zemi. Na rozdíl například od naší republiky. Hlavním důvodem propadu rublu je pokles cen ropy, který vyvolala Saúdská Arábie, mimochodem jeden ze sponzorů islamistického terorismu. Cílem je likvidace producentů ropy, především mimo společenství OPEC. Jedná se však nejen o Rusko, ale i americké těžaře, kteří mají v USA výrazně vyšší provozní náklady. Saúdské zvýšení těžby však nemůže trvat dlouho, protože sami nenasytí světový trh a ostatní producenti nejsou moc nadšení. Ztrácejí všichni, včetně Saúdů. Taková situace může trvat nanejvýš několik měsíců. Rok by byl příliš dlouhá doba, protože i v Rusku jsou hlavními partnery americké koncerny. Vyděračská ropná krize, kterou vyvolali islamisté rozzuření evropskou a americkou podporou Izraele v sedmdesátých letech rovněž odezněla. Na uvedené situaci vydělá především Čína. Pokles cen pohonných hmot v Evropě zdaleka neodpovídá poklesu ceny suroviny pro lakotnost ropné lobby. Ta vydělá dokonce i na poklesu cen. Získá rovněž chemický průmysl, trochu doprava a ti, kteří v západních zemích topí „ekologicky“ mazutem. Dalším problémem Ruska bude snížení ruské těžby z důvodu nedostatku embargovaných náhradních dílů pro těžní zařízení. Z dlouhodobějšího hlediska může dojít k tomu, že Rusko si začne potřebné díly i celé konstrukce vyrábět samo. Dílčím problémem jsou sankce, které však mají v podstatě symetrický zpětný dopad na EU. Dalším faktorem poklesu rublu je obyčejná panika typu runu na banku. Vyvolala ji média v Rusku a v zahraničí poplašnými zprávami. Dále je zde fakt, že bohatá část Rusů nemá úspory v rublech, ale v dolarech nebo eurech. Ti již necítí moc vlastenecky a na poklesu domácí měny vydělají. Stejně vydělali i obchodníci, kteří prodali zásoby zahraničního zboží. Mimochodem, většina evropských průmyslových výrobků nebo jejich komponentů pochází z Číny. Proto teorie, že v Rusku bude nedostatek elektroniky, se v horizontu už jednoho roku jeví jako nesmysl. Rovněž výpadek dovozu některých potravin lze během jednoho až dvou let nahradit. Jak jsem se osobně přesvědčil, mnohdy jsou potraviny prodávané v Rusku kvalitnější než u nás. Již teď některé země EU zoufale pašují do Ruska přes třetí státy. Podobné je to i s auty. Čína dokáže vyrábět i pro ruský trh. Jejich auta jsou skvělá, pouze o několik procent méně kvalitní než v EU (proto EU neustále zvyšuje nesmyslné ekologické parametry), zato podstatně levnější než západní. Pokud by došlo k ekonomickému oddělení Ruska od Evropy, vytvoření samostatného trhu Ruska, Číny, Indie, některých latinskoamerických zemí a afrických států, které spolupracují s Čínou, mohli by se Rusové doslova vykašlat na nějaké patentové ochrany a vyrábět si kopie čehokoli. Stejně začínali Japonci i Číňané. Otázkou je, kam bude exportovat Evropa? Kromě vzájemného okrádání s USA v rámci TTIP nanejvýš zadarmo na Ukrajinu nebo tučňákům a lachtanům na póly. Jak by se nahradila ruská ropa a plyn je také otázka. Problém Evropě vyvstane rovněž při přechodu Ruska, Číny a dalších zemí BRICKS na zlaté měny. Několik let to potrvá, ale výsledek bude drtivý. Proti sankcím se konaly obrovské demonstrace v Paříži, které naše televize přehlédly a soustředily se na jiná „důležitá“ témata. Ilustrativní je projev německé poslankyně Sahry Wagenknecht „Kde to žijete paní Merkelová“, který se dá nalézt na youtube i s českými titulky. Více takových poslanců i u nás. Každopádně mnohým Evropanům dochází, že není vhodné platit americkou ekonomickou válku proti Rusku. K radosti z toho, že Rusko zažilo ekonomický otřes, není v Evropě moc důvodů, řada firem přichází o kontrakty, včetně našich.

Co může způsobit současná ekonomická situace Ruska v geopolitickém kontextu? A nakolik je podle vás reálné, že to bude mít negativní vliv na Putinovu popularitu, která letos vyrostla do výšin až k 90 procentům? Dá se říci, co je momentálně největší hrozbou pro udržení ruského prezidenta u moci?

Dopady ekonomické války USA s Ruskem mohou vést k zásadním změnám ve světě a budou srovnatelné s výsledky druhé světové války. Může dojít k opětovnému rozdělení světa na dva politicko-ekonomické tábory. Jeden z nich bude veden USA, druhý Čínou. Do čínského uskupení budou spadat kromě Ruska rovněž Indie a další země BRICS. Z dlouhodobého hlediska budou následky rozdělení horší pro USA a především jejich kolonii EU. Čína se z pozice třetího, který se směje a těží z boje USA a Ruska stane protivníkem USA/EU. Opět proti sobě budou stát dvě velmoci. Čína bude mít hodnotnou zlatou měnu, kontrolu nad dostatečnými energetickými zdroji a obrovský trh v Rusku, Indii, části Afriky a latinské Ameriky. Tamní obyvatelstvo navíc bude podporovat svoje vlády, protože Čína se drží principů, na nichž stojí celý pozitivní vývoj lidstva a plánuje nikoli na jedno funkční období politiků, ale na tisíc let. Zločince tam navíc trestají bez ohledu na jejich postavení. Je to stále více prosperující právní stát, který hájí zájmy svých obyvatel. Komedie na téma boje za svobodné a demokratické středověké otrokářství v Tibetu na tom nic nemění. Lze totéž říci o EU? K menšímu poklesu popularity ruského prezidenta může dojít. V Rusku existuje i slušná a civilizovaná politická opozice, jež se liší od přisprostlých pornospěvaček Pussy Riot. Ty možná ve formě bust jednou vyzdobí americký kongres jako bojovnice za svobodu a doklad pokleslosti americké zahraniční politiky. Navíc je v Ruských médiích aktuálně větší svoboda slova než například u nás. V rámci pomlouvačné kampaně amerických českých médií to zní neuvěřitelně, ale je to tak. Naprostá většina našich občanů bohužel ruskou realitu nezná a je obětí soustavného ohlupování argumenty z padesátých let. V podání českých demokratických a nezávislých médií vypadá situace v Rusku divočejší, než ve skutečnosti je. Nevýhodou pro snahy USA o destabilizaci Ruska je fakt, že ani tamní politická opozice nechce prodat svoji zemi. Zdá se, že Rusové nejsou takoví hlupáci, jak se je snaží vylíčit naše americká média. Většině Rusů evidentně dochází, že by se mohli stát utlačovanou většinou levných pracovních sil ve vlastní zemi. Konec konců stačí, když se podívají na vývoj v Evropě.

Jak máme číst současnou situaci na Ukrajině s výhledem do příštího roku? Na jedné straně od prezidenta Porošenka zaznívají prohlášení o míru, až na občasné excesy je na východě klid zbraní a k tomu slyšíme jestřábí prohlášení Turčynova o použití síly a vytlačení všeho ruského. Přitom ho tajemníkem bezpečnostní rady jmenoval právě Porošenko.

Ukrajina je v tragické situaci z více důvodů a tamní realita se pravděpodobně nezlepší. Je to ekonomicky zhroucený stát. Důvodem je jeho rozkradení tamními elitami za posledních pětadvacet let. Bývalý prezident Janukovič se na něm pouze podílel. Ukousli si však i mnozí dnes takzvaně demokratičtí reprezentanti. Prokázalo se moje tvrzení, že Rusko Donbas nechce, jinak by ho dávno obsadilo. Co by mohlo ztratit, sankce na ně budou dopadat i kdyby bylo svaté. O Ukrajinu (a Krym) přece nejde. Pokud si Ukrajina vypůjčí peníze na zbraně, bude vypadat jako nějaká země afrického náčelníka, kde mají všichni holé zadky a hodně zbraní. Je otázka, jak dlouho vydrží na Ukrajině působit nacionalistická propaganda. Až splaskne, může být veselo. Proto se ji snaží extremisté typu Turčynova stále udržovat. Až Ukrajinci začnou zase přemýšlet hlavou, půjde mnohým současným politikům doslova o krk. Obecně lze říci, že na Ukrajině se nedá věřit nikomu.

O tragické ekonomické situaci Ukrajiny už bylo řečeno hodně. Nicméně žádné zlepšení nepřišlo a zatím se zdá, že jen tak nepřijde. Lze říci, jak dlouho může stát fungovat, aniž by se zhroutil celý systém a lidé začali mít v masivní míře existenční problémy? Jak velké problémy může případné finanční zachraňování Ukrajiny způsobit Evropské unii, která by měla posílat peníze, aby Ukrajina nezbankrotovala, jenže to se zase nemusí a zřejmě ani nebude líbit občanům jednotlivých zemí, jako třeba Německu, kde budou politici muset bruslit mezi tím, zda Ukrajinu dotovat, nebo nedotovat, a hrát tak o svoji politickou budoucnost. Jak to může dopadnout? Dostane se Evropa do další hluboké ekonomické krize a stagnace?

Ukrajinu zachránit nelze, pokud tam nenastane pořádek. Jenže o to evidentně není zájem. Problém je v tom, že se stále krade jako o závod. Je evidentní, že jakákoli hospodářská pomoc bude zase rozkradena. Potvrzuje to řada svědectví. Jednou z cest jak zamést stopy je válka. Po výbuchu v muničním skladu se toho už také moc nenajde. Evropa rozhodně nemůže živit Ukrajinu výměnou za žvásty tamních hajlujících politiků o boji za demokracii a lidská práva. Především na to nemá, protože sama ještě nevylezla z vleklé hospodářské krize. Protiruské sankce a smlouva TTIP situaci ještě zhorší. Nakonec to začnou pociťovat i Němci a další bohaté země. Potom už je jen otázkou času nástup nacionálních vlád. První se k tomu blíží Francie. Nelze se divit, když na pařížské radnici zakazují betlém, aby se muslimové v křesťanské zemi neurazili. Domácí většina se stává obětí zájmů přivandrovalé menšiny, někdo to považuje za normální a dokonce prosazuje. Každý politik v EU a rovněž u nás by měl jasně říci, zda chce platit penězi daňových poplatníků americké náklady na občanskou válku na Ukrajině. Podle toho by měl v příštích volbách dostat hlasy voličů. Ukrajina by si měla půjčit na svoje přežití jako kterýkoli jiný stát. Nejlépe v USA, které vyvolaly tamní občanskou válku. Každopádně ji čeká dlouhé období chudoby, horší než před Majdanem. Z pořvávání na náměstí a nadávání na Putina se ovšem nikdo nenají. Až dojde některým zfašizovaným Ukrajincům i cukr na samohon, možná to pochopí. Opět se potvrzuje přísloví o Vaškovi či Honzovi (Ukrajina), který nemá chodit s pány (USA) na led, protože až upadnou, nohu si zlomí ten Vašek či Honza. Následkem bude s velkou pravděpodobností dlouhodobá nestabilita a růst emigrace. Z tohoto hlediska nelze v době příštích voleb zapomenout na bojechtivé postoje některých českých politiků, za které oni neplatí, ale jsou placeni.

Jakým směrem může pokračovat spolupráce mezi EU a Spojenými státy? Výraznou otázkou v příštím roce zřejmě bude dohoda TTIP. Měla by smlouvu Evropa přijmout, nebo ji poškodí? Jaké případné alternativy EU má?

Smlouva TTIP je ukázkovým dokladem toho, jak lze hloupým, případně zkorumpovaným Evropanům podsouvat cestu do otroctví jako jejich ekonomické vítězství. Je to ekonomický a mediální podvod století. Můžeme se těšit na opravdovou show, kde budou vystupovat různí experti, nejlépe redaktoři a publicisté a rovněž někteří politici při propagaci TTIP. Tato smlouva poškodí většinu občanů Evropy především implantací amerických zákonů. Plný text smlouvy není ani řádně známý. Podle mého názoru by s ním měli být seznámeni všichni obyvatelé Evropy. Následně by mělo v každé zemi proběhnout referendum. To je ovšem trnem v oku většině politiků, kteří se halasně prohlašují za demokraty a z přímé demokracie mají doslova panickou hrůzu. Doslova se v demokratických médiích zalykají vymýšlením důvodů, proč mají rozhodovat o všem oni a nikoli jejich hloupí voliči. Považuji za naprosto vyloučené, aby o takovém dokumentu rozhodovalo několik byrokratů z Bruselu, kteří jsou schopni určovat kvóty na přistěhovalectví muslimů v době, kdy se bojuje proti islamismu v řadě zemí. Každý český politik by se měl jasně vyslovit, zda je pro TTIP nebo proti ní. A z tohoto hlediska by jim voliči měli nebo neměli dát důvěru v příštích volbách, které se pomalu blíží. Přistoupení EU k TTIP by mělo být důvodem k odchodu kteréhokoli státu z EU. Rozhodně bychom se neměli nechat zmást sliby pracovních míst (otrocké úrovně) a investic, na kterých nakonec vydělá jen pár zbohatlíků. Stačí si vzpomenout na řeči o investicích a stavbu zahraničních továren u nás. Nakonec v nich s podporou státu pracuje plno cizinců a naši občané přežívají na podpoře, protože nechtějí být otroky. Za to sklízejí nadávky, že jsou flákači. Problém bude v tom, že naše média zcela jistě neposkytnou občanům o TTIP objektivní informace, ale zuřivou proamerickou propagandu kombinovanou se zamlčováním faktů a potlačováním odlišných názorů. Kritici TTIP se v televizi pravděpodobně vůbec neobjeví. Budou označeni za komunisty, stbáky a agenty ruského (kapitalistického?) imperialismu. Bude to opět vypadat jako televizní tažení proti prezidentu Zemanovi, pracovní výkazy Jasánka a Kefalína nebo volby v severní Koreji. Stodeset hlasů ze sta možných pro TTIP pod prapory pravdy, lásky, svobody, demokracie lidských práv, létajících vajec a červených karet. A to chce severokorejský režim někdo zesměšňovat jako nedemokratický. Ne, že by nebyl, ale není sám. Z hlediska korektnosti a pravdivosti oficiálních demokratických informací se mu Česko začíná náramně podobat. Evropa by měla podle mého názoru provádět všesměrovou přátelskou ekonomickou politiku s celým světem. Neměla by se stát americkou kolonií. Jinak budeme jednou závidět Rusku a zakrývat si holé zadky tibetskými vlajkami.

Je vlastně vůbec možné udržet prosperitu nás, Evropanů? Co máme dělat proti Číňanům, kteří pracují skoro za „misku rýže“? Navíc jsme zadluženi.

Evropa už žádnou reálnou prosperitu nemá. Prosperita totiž znamená prosperitu pro všechny. Je stále více rozdělena na bohatnoucí bohaté a chudnoucí chudé. Děsím se splnění proroctví Karla Marxe, kterým jsem kdysi nevěřil. Konec konců, jeho Kapitál patří k nejčtenějším knihám ve Velké Británii. Žádné vzpomínky železné lady, která udělala z Británie americkou kolonii. Divím se, že i její busta nezdobí americký kongres. Ke zděšení amerických eurodemokratů britská mládež její nedávnou smrt oslavovala. Evropa se především zbavuje zdrojů, které lze směřovat ve prospěch většiny občanů a přesouvá je ve prospěch úzkých zájmových skupin. Minimalizuje daně, umožňuje nesmyslné odpisy, likviduje zemědělství a nechává odejít průmysl do zahraničí. Prosperitu nebude mít, pokud politická reprezentace v Bruselu nebude hájit zájmy všech svých obyvatel. O tom lze bohužel pochybovat. Dokladem jsou přístupy k TTIP, islámské imigraci i nesmyslné a sebevražedné protiruské sankce. Nelze obviňovat Číňany z následků evropské hlouposti a zkorumpovanosti. Na obchodu s Čínou vydělává především úzká skupina evropských obchodníků za podpory evropských politiků. Navíc čím dále tím méně Číňanů dělá za misku rýže. Spíš přibývá Evropanů, kteří se mění v moderní otroky, kteří dělají za méně než životní náklady. A do této skupiny se bude přesouvat i další část bývalé střední třídy, živnostníků a zkrachovalých malopodnikatelů, které zlikviduje ekonomicky silnější nadnárodní konkurence a nedostatek ochrany státu. Po pravdě řečeno, srovnání s otroky je urážkou otroků. Již Benjamin Franklin vypočítal v USA roku 1755, že otrok je nákladnější ve srovnání s minimálně placenou svobodnou pracovní silou. Takže se nelze divit neustálému mediálnímu pokřiku o svobodě. Evropa je dlouhodobě v hospodářské krizi a sankce ji tam pošlou po spíše teoretickém a mediálním než reálném oživení znovu. Potom se bude moci jen více zadlužovat u amerického mezinárodního měnového fondu. V krizi není stát, který má méně než dvě procenta nezaměstnaných, zaměstnanci nepracují za mzdy pod životními náklady, důchodci nejsou žebráci, vnější a vnitřní dluhy představují podíl nanejvýš mezi pěti a deseti procenty státního rozpočtu a stát nemusí si půjčovat. Kolik je takových států v Evropě? Nějaké házení procenty v televizi nebo na internetu a výsledky anket vyráběných na zakázku s cílem ohlupování občanů na realitě nic nemění. Sliby několika stovek nebo tisícovek pracovních míst, vesměs otrockých na realitě téměř milionu občanů, kteří po pětadvaceti letech růstu českého blahobytu bezvýsledně hledají práci, nic nezmění ani v příštím roce a později. Příval imigrantů z rozpadající se Ukrajiny a muslimů chtivých evropského sociálního systému situaci ještě zhorší. Otázkou je, zda vůbec můžeme reálně zadlužení snižovat. Něco takového je totiž možné pouze v případě, že bychom si museli půjčovat co nejméně, nejlépe nic a výrazně změnili celý fiskální systém k podpoře obecných, nikoli menšinových zájmů. Samozřejmě nikoli řečněním v televizi, ale reálnými opatřeními.

Co obecně soudíte o situaci ve Spojených státech i o pozici USA na mezinárodním poli? Mluví se o vzkříšení amerického průmyslu díky návratu výroby do USA a břidlicovém plynu, který prý navíc stojí za poklesem cen ropy a ekonomickými problémy Ruska. Bude Amerika i nadále světovou velmocí číslo jedna? Co může její pozici reálně ohrozit?

Herec druhé kategorie Ronald Reagan kdysi označil Sovětský svaz za říši zla. Bohužel v současnosti to platí spíše pro USA. Nemyslím tím americké občany, což jsou v podstatě fajn lidé pouze zhlouplí dlouhodobou propagandou, která nahradila pravdivé informace, dokonce ani většinu amerických vojáků, kteří riskují zdraví a životy po celém světě, ale tamní vládnoucí (takzvanou) elitu. Té se podařilo za padesát let transformovat demokratickou zemi se špičkovými technologiemi a kvetoucím průmyslem na jakousi zbyrokratizovanou a agresivní kapitalistickou karikaturu Sovětského svazu doby Leonida Brežněva. Spojených států mají „plné zuby“ v Latinské Americe i Asii. Pomalu tam ztrácejí půdu pod nohama. Proto si hledají novou kolonii v Evropě, především v té východní za pomoci zkorumpovaných domorodých náčelníků, jejich šamanů a médií. Show s břidlicovým plynem je do značné míry komedie, jako v osmdesátých letech minulého století hollywoodské hvězdné války. Jeho drahá těžba určitě nevede k poklesu cen ropy. Těžba ropy z břidlic v USA je výrazně dražší než v Rusku. Maximálně povede k poklesu životní úrovně v Evropě, pokud bude americký plyn, případně uhlí nakupovat místo ruského. Nedávno jsem četl krásná slova: Čtyři hřeby, které posloužily k ukřižování Ježíše Krista, byly omezenost, sobeckost, pokrytectví a tmářství. Co z toho neplatí pro dnešní USA a jejich zahraniční poskoky, především v médiích? Co se stále více roztahuje v kdysi civilizované Evropě, která měla být přívětivou vlastí všech svých občanů? Evropané by si měli sborem zpívat první slova naší hymny. Kolonie totiž není domovem otroků, ale jejich vězením.

Občanům naší republiky lze na závěr vzkázat následující. Budoucnost máte ve svých rukách. Používejte vlastní mozek, nenechte se přesvědčit, že jste bezmocní hlupáci a nespravedlnost je normální. Od dob velké francouzské revoluce a jejích, nikoli amerických lidských práv jste občany, tedy hlavním faktorem politiky. Nenechte se ohlupovat zkorumpovanými politiky, kteří kašlou na vaše zájmy a americkými českými médii. Zapomeňte na předsudky a vyčpělá politická klišé. Hledejte alternativní zdroje informací a předávejte informace o nich všem známým. Připravujte se na příští parlamentní volby, ony se pomalu blíží a volte v nich podle svých zájmů, nikoli podle prolhaných slibů, zmanipulovaných výzkumů, uměle vyvolaných komedií a zaplacených médií. Nezapomínejte kdo z politiků a co dělal před měsícem rokem či dvěma. Zkorumpovaní politici a redaktoři z vás mají doslova hrůzu, protože vaše hlasy je mohou poslat do historie. Braňte nepočetné politiky, kteří bojují za vaše zájmy, stůjte na straně přímé demokracie, tedy také referenda. Nezapomínejte, kdo prosazoval TTIP, válku na Ukrajině a islamistickou imigraci. Starejte se o zájmy svoje a svého národa, pořádek a spravedlnost, tedy věci důležité, nikoli o plky politiků, lži redaktorů, překroucené informace demokratických cenzorů a sex herců, umělců a sportovců. Přebytek nesmyslných informací vám má pouze vymývat mozky a urychlovat zapomínání toho, co je důležité. Nezapomínejte pro erotiku nějaké takzvané celebrity, kdo z vás chce udělat otroky. Pamatujte si, že ten, kdo vám vykládá, jak mu jde o vaše zájmy, slibuje nesplnitelné, a kdo tvrdí, jak vás má rád, vás obvykle chce jen okrást. Neřečněte jen v hospodě, ale otravujte poslance dotazy a připomínkami. Berou plat za práci pro vás. Když vás budou ignorovat, tak je nevolte. Nemusíte chodit na demonstrace, ukažte svůj vlastní názor v příštích volbách. Na zjištění, co je správné, vám stačí selský rozum, který je mnohdy lepší než zaplacené tituly omezených manažerů z amerických škol pro hlupáky z kolonií. A pokud budete hledat informace, které vám pomohou vytvářet si vlastní názor, hledejte v nezávislých informačních zdrojích na internetu. Prosazujte svoje právo na úplné a pravdivé spektrum informací z oficiálních médií, která si platíte. I za to nesou odpovědnost politici, kteří by měli rozehnat různé rady, které berou tučné platy za kontrolu a prosazování pravdivých informací, nikoli jednostrannou politickou a ideologickou propagandu a ochranu cizích zájmů a českých oligarchů cestou cenzury. Pevné zdraví, úspěšný rok 2015 a hlavu vzhůru všem, kterým něco říkají slova pravda, pořádek, spravedlnost, civilizovanost, rodina, vlast a národ, tedy sedmero civilizovaného Evropana.

Parlamentní Listy 22.12.2014

 ***

 Co k tomu ještě dodat?  Jsme si vědomi, že do české a moravské kotliny dorazí jakékoliv pozitivní změny v Evropě vždy až jako poslední. Souvisí to s dnešní bezvýznamností země a jejích zvolených politiků – ti oč jsou bezvýznamnější, o to více a nahlas štěkají správným směrem a lísají se ke svému současnému pánu. Tento stav je daný nejen marginální velikostí krajiny a jejím ekonomickým výkonem i politickým významem, ale především ochotou místního obyvatelstva nechat se zotročovat. Tento handicap si pak tuzemští domorodci kompenzují snahou okrádat se navzájem

Přesto stále věříme, že přijde doba, kdy ze sebe národ setřese jho ekonomicko-politického otroctví EU-USA, do kterého byl i vlastním přičiněním zavlečen. Alternativy tu jsou, navzdory tvrzení mediálních politruků z mainstreamu. Základním předpokladem však je, aby k tomuto existovala touha i vůle. A potom už stačí sledovat, kdy nazrají vhodné podmínky.

Národy Řecka nám dnes ukazují cestu, viz. program SYRIZY.

.

.

Smějeme se s Brity

Chtěli bychom v této neveselé době začít nový rok trochu jinak. Kresleným vtipem. A protože obrázky a karikatury jsou v posledních dnech „tak nějak“ v kurzu, přetiskujeme zajímavý dotazník pro britské voliče, kteří budou v brzké době rozhodovat o svém setrvání v Evropské unii.

 

Dalšího komentáře netřeba, původní zdroj najdete zde.

 

 

 

Prohlášení Národního kongresu k 25.výročí 17.listopadu 1989

Sdružení národně orientovaných politických stran v České republice – Národní kongres – považuje události 17. listopadu 1989 za historický okamžik v novodobých dějinách země, přičemž naděje a ideály, které tehdy spolu s euforií ovládly drtivou většinu národa, zůstaly bohužel nenaplněny.

 Naplněny ale ani nikdy být nemohly. Je potřeba konečně otevřeně říci, že šlo pouze o domluvené předání moci jedné skupiny skupině druhé, jištěné dohodou globálních velmocí. Listopad ´89 byl převrat organizovaný americkými tajnými službami za souhlasu tajných služeb sovětských. Ikona tohoto převratu, Václav Havel, pak byla pouze loutkou americké strany, která měla zajistit pokojný přechod z jedné sféry vlivu do sféry druhé se zajištěním garancí pro představitele končícího režimu.

 Není proto nijak překvapivé, že dvacet pět let od pádu komunistického systému v naší zemi nám nezbývá než konstatovat, že jeden totalitní režim sice padl, ale na jeho troskách byl vybudován režim s podobnými rysy. Potlačování svobody slova, zavírání politických odpůrců, špinění, pomlouvání těch, kteří nesouhlasí. Za pomoci mediokracie nám vyrostl systém, jehož představitelé rozkradli zemi, vydrancovali státní majetek, umožnili nárůst korupce, kriminality a prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky.

 Česká republika se stala zemí, která se sice vymanila ze sféry sovětského vlivu, ale okamžitě jsme se stali loutkami Bruselu, Washingtonu a Tel Avivu. Šanci, být konečně zemí suverénní a samostatnou, jsme promarnili.

 Národní kongres proto považuje za nezbytné nastartovat radikální politické změny, které povedou k odstranění současného zkorumpovaného oligarchického režimu a nastolení vlády národní, pro níž bude prioritou suverenita naší země a její občané.

 

Za Národní kongres v Praze dne 8. listopadu 2014

 

Adam B. Bartoš

předseda Národní demokracie (ND)

 

Jiří Dufek

předseda Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska (RSČMS)

 

Ladislav Malý

předseda Konzervativního a sociálního hnutí (KSH)

 

Zbyněk Štěpán

předseda Národní prosperity (NP)

 

Tomáš Vandas

předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS)

 

 

Národovci se dále spojují, Národní kongres rozšířen na pět stran.

    V sobotu 8. listopadu 2014 se v Praze setkali zástupci euroskeptických a národně orientovaných stran sdružených v Národním kongresu, Dělnické strany sociální spravedlnosti a Národní demokracie, aby jednali o rozšíření tohoto orgánu o další politické subjekty, které projevily zájem o spolupráci.

předsedové 5 euroskeptických a národně orientovaných stran

 

(zleva na fotografii)

Jiří Dufek – předseda Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska (RSČMS)

Ladislav Malý – předseda Konzervativního a sociálního hnutí (KSH)

Zbyněk Štěpán – předseda Národní prosperity (NP)

Adam B. Bartoš – předseda Národní demokracie (ND)

Tomáš Vandas – předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS)

 

II. setkání Národního kongresu se ještě zúčastnili někteří místopředsedové a činovníci výše uvedených stran:

Roman Sláma a Dušan Zarevúcký za RSČMS, František Červenka a Ladislav Zemánek za ND, a pánové Svatopluk Černý a Jiří Froněk za DSSS. Jako host II. zasedání NK k tomu pan Radoslav Štědroň z Ostravy za Stranu práce (SP).

 

    Národní kongres se tak k dnešnímu dni rozšířil na pět stran. Vedle ND a DSSS jako stran zakládajících ho v současné době tvoří také zástupci Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska (RSČMS), Konzervativního a sociálního hnutí (KSH) a politické strany Národní prosperita (NP).

   Zástupci všech pěti politických stran na místě přijali prohlášení Národního kongresu k 25.výročí 17.listopadu 1989, kde se mimo jiné říká:

   “Česká republika se stala zemí, která se sice vymanila ze sféry sovětského vlivu, ale okamžitě jsme se stali loutkami Bruselu, Washingtonu a Tel Avivu. Šanci, být konečně zemí suverénní a samostatnou, jsme promarnili. Národní kongres proto považuje za nezbytné nastartovat radikální politické změny, které povedou k odstranění současného zkorumpovaného oligarchického režimu a nastolení vlády národní, pro níž bude prioritou suverenita naší země a její občané.”

(celé prohlášení NK v přiloženém souboru).

 

   Zúčastněné strany se zároveň dohodly, že u příležitosti zmíněného výročí uspořádají protestní veřejná shromáždění. V Brně se bude akce konat pod hlavičkou DSSS a názvem Den národní jednoty, v Praze pak pod hlavičkou ND.

   Strany také jednaly o společném postupu před krajskými volbami a rovněž o dalším rozšíření Národního kongresu o nové, podobně orientované, politické strany.

   Národní kongres má ambici sjednotit všechny euroskeptické a národně orientované subjekty, které o spolupráci projeví zájem a shodnou se na požadavku vystoupení České republiky z EU a na kritickém postoji k NATO.

V Praze dne 8. listopadu 2014

 (dokument ve formátu *.pdf)