PETICE !

.

PETICE

za vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, využíváme ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb. svého práva petičního a žádáme vládu a Parlament České republiky, aby byl přijat zákon o vyhlášení celostátního referenda konaného za rovných podmínek v roce 2016 o vystoupení České republiky z Evropské unie s touto otázkou:

„Jste pro vystoupení České republiky z Evropské unie?“

.

Proč požadujeme vystoupení ČR z EU:
Evropskou unii pokládáme za jedno z hlavních zel naší doby, za příčinu mnoha našich problémů a překážku na cestě k suverenitě státní a svobodě občanské. Protože Evropskou unii, která je nástrojem globálních mocenských elit k zotročení národů a likvidaci tradičních společenských norem a hodnot, nelze reformovat, je nutno ji opustit.

 

Složení petičního výboru:
1. Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie, Tunelářů 293, 156 00 Praha
2. Mgr. Bc. František Němec, Lhotská 2205, 193 00 Praha 9
3. Jiří Dufek, předseda RSČMS, Pekařská 490/11, 779 00 Olomouc
4. Ing. Karel Janko, předseda ČSNS 2005, Podolanka 86, 250 73
5. Mgr. Jan Skácel, předseda ČHNJ, Rajmonova 1198, 182 00 Praha 8 – Kobylisy

 

Vyplněné podpisové archy můžete zasílat poštou na adresu:
Národní demokracie, Tunelářů 293, 156 00 Praha – Zbraslav

 

Členům a příznivcům Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska doporučujeme osobně předávat vyplněné podpisové archy přímo předsedovi strany Jiřímu Dufkovi, případně je doručovat na jeho adresu.

PETICI V PLNÉM ZNĚNÍ VČETNĚ PODPISOVÝCH ARCHŮ JE MOŽNO STÁHNOUT ZDE, VE FORMÁTU PDF.

 

 

 

Září 1938 – září 2015

 

Je tomu bez 8 dnů přesně 77 let, kdy bylo v bavorském městě Mnichov učiněno pod taktovkou německé III. Říše nechvalně známé mocenské rozhodnutí. To mělo osudné a dalekosáhlé důsledky pro osud našich národů, a v konečném důsledku i celé Evropy. Takzvaná „Mnichovská dohoda“, později prohlášená za neplatnou od samého počátku.

V úterý, 22. září 2015, bylo v belgickém Bruselu učiněno jiné mocenské rozhodnutí podobného kalibru. Opět pod taktovkou Německa, mocenského a ekonomického centra tzv. IV. Říše – dnes Evropské unie. Jde samozřejmě o verdikt přidělení POVINNÝCH KVÓT pro rozdělení nežádoucích a nelegálních vetřelců – migrantů z Asie a Afriky jednotlivým státům EU. Co bude tento bruselský diktát pro jednotlivé země (především doposud imigrantskou tsunami nepostižené) znamenat, lze jen s hrůzou domýšlet. Evropští mocipáni tak definitivně odhodili masku demokratů – vždyť toto rozhodnutí, jež se opírá o vnucený diktát silnějších (zvaný Lisabonská „smlouva“), popírá samotné deklarované principy EU: – od svobody rozhodování jednotlivých zemí a dobrovolnosti přijímání konsensuálních rozhodnutí z centra Evropy, až po volný pohyb osob po území tzv. Schengenu. Navíc tomuto diktátu předcházelo nepokryté vyhrožování – od zadržování či krácení tzv. eurodotací, až po mocenský zásah hrubou silou…!

Ta toto téma bylo již napsáno mnoho pravdivých článků, úvah a polemik (hledejte je ovšem na alternativních médiích, nikoliv na mainstreamu či TV), a jistě ještě mnoho dalších napsáno bude. Zkusme se však na poslední události podívat ze
zorného úhlu nás, republikánů:

Není to až tak dávno, asi tak půldruhého roku, kdy jsem před volbami do EP vyvěsil na našem republikánském webu několikatidílné pojednání pod názvem POSLEDNÍ VAROVÁNÍ. Byl to apel na občany-voliče, že je nejvyšší čas, aby se po 25-letém oblouznění vzpamatovali, začali přemýšlet, a šli volit národně orientované subjekty. Jinak budou brzy řešit otázku svého bytí a nebytí. Už nebylo až tak rozhodující, které národní subjekty to přesně budou (volba republikánů dávala jistotu kvůli 25-leté neměnnosti našich postojů), avšak volba tzv. „proevropských“ stran se bude rovnat národní sebevraždě.
Ta výzva zapadla bez odezvy, stejně jako všechna varování z naší strany za uplynulé čtvrtstoletí.
Odpovědí voličů byl nezájem či odevzdanost, svůj nesouhlas s eurohujerskou politikou tzv. proevropských stran vyjádřili většinou svou neúčastí. Výsledek se dostavil – volit přišli pouze fanatičtí či servilní eurohujeři, kteří dostali naši (kdysi) suverénní republiku do chomoutu IV. Říše.

Pro sepsání apelu na české a moravské voliče jsem měl velmi dobré důvody. Republikáni již od sametového podvodu disponovali do značné míry diskrétními informacemi o pravém původu celého převratu v listopadu 1989 i o jeho protagonistech.
A také, KAM celý vývoj povede. Nejen že jsme od roku 1991 varovali před rozbitím původní republiky – Československa – jež bylo také velmi záhy protiústavně uskutečněno, ale naše varování zaznělo i před podvodnou privatizací – rozuměj rozkradením – celého národního bohatství, před zavlečením obou zbytků republiky do útočného paktu NATO, a v neposlední řadě i před přijetím do EU – novodobého pseudosocialistického svazu, ne nepodobného tomu Sovětskému, či Hitlerovy Nové Evropy pod kuratelou III. Říše. Právě proto, že architekti a správci molochu EU se rekrutují ze stejných kruhů, které kdysi vyvolaly I. světovou válku. A právě oni v roce 1917 uskutečnili bolševický puč v pravoslavném Rusku, dopomohli k moci Adolfu Hitlerovi + následně vyvolali II. WW, či později vyvolávali po celém světě množství lokálních válek a státních převratů. Výsledkem byly oběti desítky milionů lidských životů…!

Zkrátka a prostě – Evropskou unii vytvořili a mají v moci velmi, VELMI ŠPATNÍ A ZLÍ lidé. Slovo lidé se mi přitom píše jen velmi nesnadno. Spíše se jaksi samovolně vnucují označení jiná – bytosti, kreatury, apod. Pro tyto „lidi“, jenž plánují své pikle v horizontu desetiletí až staletí, jsou osudy celých národů naprosto ireleventní. Natož osudy jednotlivců. Rozhodující pro ně je pouze udržení jejich moci za každou cenu, potažmo s tím udržení zisků korporací a bank, jež ovládají. Zisků ve výši, jež se vymyká představám běžných občanů. Pro tyto cíle ONI neváhají obětovat i celé národy.

Nyní se rozhodli obětovat národy Evropy, tak jak si již dříve naplánovali. Tedy rozumějte, národy v původní podobě a složení. Výsledkem činnosti těchto sociálních inženýrů by měl být jakýsi EUROČLOVĚK světle hnědé pleti, kříženec mezi původním Evropanem, černochem a arabem. O průměrné výši IQ okolo 90. Inteligentní natolik, aby mohl otročit v novodobém otrokářském systému montoven a hypermarketů za minimální mzdu (která jen taktak pokryje jeho průměrné náklady na stravu a bydlení + ubohou a plytkou zábavu televizního formátu), avšak příliš hloupý na to, aby si bídu svého postavení uvědomoval, organizoval se a mohl se účinně bránit. Početní stav tohoto stáda (omlouvám se za tento výraz, ale připadá mi nejvýstižnější) bude později samozřejmě regulován, aby v budoucnu nepřesáhl 1 mlr. obyvatel planety. Bude soustředěn ve velkých centrech/městech a bezezbytku kontrolován ve všech jeho aspektech.
Venkov bude v podstatě vylidněn, aby se uvolnilo území pro novodobou oligarchii, jež bude z tamních luxusních sídel vše na dálku kontrolovat, a pomocí poněkud lépe odměňovaných drábů řídit.
Tedy řízená privatizace celé Evropy a současně i světa do područí několika rozvětvených rodin „vyvolených“.

Tyto plány jsou již v plném běhu. Ze všeho nejdříve je potřeba nastolit chaos. Ten do evropských národů přinesou vetřelci se svou agresivní mentalitou, nepředstavitelnou zločinností, exotickými nemocemi, nesnášenlivým náboženstvím, a v neposlední řadě i vysokou fertilitou. Není třeba být geniálním matematikem, aby si mohl každý spočítat, jak bude naše země za nějakých 20 let vypadat, pokud je porodnost Evropanů v průměru 1,5 dítěte na 1 ženu (potřeba udržení stavu populace je cca 2,1!), a stejné číslo u nežádoucích migrantů se pohybuje mezi 7-8 !!! A to ještě za předpokladu, že v naší zemi nevypukne nějaká nezvladatelná epidemie ze zavlečených chorob (např. Eboly), nebo občanská válka mezi původními domorodci a vetřelci s jejich přisluhovači. Tohle si Češi, Moravané a Slováci opravdu přáli, když oslavovali před čtvrtstoletím pád komunistického režimu? Režimu, který když už nic, tak alespoň všelijak podporoval mladá manželství s dětmi, čímž posiloval národ…

Zpět k postoji nás, republikánů:

Po množství nevyslyšených varování, jež jsme upřímně adresovali celému našemu národu, po bezpočtu prohraných voleb od roku 1998, kde jsme vždy nabízeli opravdovou alternativu k eurohujerským partajím, je velmi těžké se oprostit od postoje k české veřejnosti: „NECHTĚLI JSTE SI (NEUSTÁLE) DÁT ŘÍCI, TAK TEĎ DĚLEJTE, CO DOVEDETE!“ Vždyť kdo si dnes vzpomene na republikány a jejich nekompromisně odmítavý postoj ke strukturám NATO a EU!!!

Naprosté mlčení, na mainsteamové frontě i v rámci tzv. alternativců či opozice… Maximálně si někdo vzpomene na exprezidenta Václava Klause a jeho „statečný“ postoj před 6 lety, kdy byl nucen podepsat tzv. Lisabonskou „smlouvu“. Přitom to byl právě Klaus, který v devadesátých letech min. století oficiálně podal za ČR přihlášku do EU. Už tehdy jsme jako republikáni protestovali! To pan Klaus tenkrát nevěděl, co věděli republikáni??! Že EU osmdesátých a devadesátých let, kdy ji tvořilo 7 států, NUTNĚ NEBUDE tou EU dneška, kdy ji tvoří států 28? Že nehledě na to, jaké temné síly a persony ji stvořily, je demokratický princip řízení 28 států s převážně společnou měnou a volným pohybem osob, kapitálu a zboží V PODSTATĚ NEMOŽNÝ? Že takový moloch se prostě musí totalitně a byrokraticky zcentralizovat, jinak se rozsype? Opravdu byl pan Klaus tak naivní či neinformovaný, že toto nevzal v úvahu? Nevěřím tomu. Nebo počítal s tím, že se v
případě nutnosti povede ČR z evropské smyčky vyklouznout?

Teď se smyčka sevřela a nastrčení „eurodemokrati“ odhodili masky. Už je nepotřebují. A nepotřebují už ani český a moravský národ. Ani Slováky a Maďary už ne. Chtějí pouze to, co z bývalého Československa zbylo. Naši zemi, přesněji řečeno území. Pro koho, je zřejmé. Co nebudou chtít Němci, Francouzi, Italové, Španělé, Angličané a Švédové (tj. velké státy Evropy), přesunou do Česko-Slovenska, Maďarska a Pobaltí. Na východ. Veškerý přebraný odpad bude sloužit jako nárazník a první linie v budoucí válce proti Rusku, to je totiž podle vládců EU/USA ten pravý nepřítel!  Plán B: Když se nepovedlo rozdmychat obecné nálady domorodého obyvatelstva v ČR/SR proti Rusku přímo, přijde trest v podobě povinné implementace nekompatibilních vetřelců.

Rusofobní Poláci zradili středoevropské národy jako obvykle, a nyní se domnívají, jak na celou situaci vyzráli. Stejně jako kdysi v roce 1938/39. A stejně jako tehdy, opak bude pravdou… Poláci navíc touto promuslimskou zradou v podstatě smazali své zásluhy z 11. a 12. září roku 1683, kdy v bitvě o Vídeň zvítězili nad islámskými Turky a zachránili tak Evropu. Jaká škoda, ti dávní polští bojovníci se dnes musí v hrobech obracet!

Republikáni Čech, Moravy a Slezska nyní s lítostí sledují, jak se jejich varování naplňují. Stejný mainstream ovládaný světovými sionisty (v čele s televizí), jenž kdysi přesvědčil většinu národa a voliče, aby naši vlasteneckou stranu už nikdy nevolili, nyní nepřetržitě masíruje své konzumenty, že „UPRCHLÍCI JSOU BÁJEČNÍ“. Srceryvné příběhy migrujících žen a dětí na televizní obrazovce, večer co večer ve zprávách. Záplava snímků a televizních záběrů. Jeden by si podle toho myslel, že mezi migranty je 80% dětí, sem tam nějaká žena. Nyní nás opět ti slouhové NWO budou přesvědčovat, že kvóty migrantů MUSÍME PŘIJMOUT! Je to naše „spoluodpovědnost vůči Evropě“, je to naše povinnost, lidskost, soucit a bla bla. Proč nemají soucit s našim národem? (Vysvětlení viz výše.) Opakuji, v pozadí jsou stále stejné nadnárodní elementy a jejich stále stejní přisluhovači.

Jenže… Jenže už není kam ustupovat. Tady už nejde o to, kdo více vydrancuje tuto zemi, nebo co z ní zbylo. Tady už nejde o to, která mafie si urve větší kus kořisti. Jestli to bude Kalouskova mafie TOPáků, agrofertní Babišova mafie, Sobotkova mafie zrádných socialistů, Bělobrádkova černokněžnická mafie, stará zlodějská mafie ODSáků, či jaká která mafie tuzemská či zahraniční… Tady už jde o bytí a nebytí. Nebytí národa a jeho jednotlivých příslušníků, nebytí našich dětí…!

A proto ještě jednou pozvedáme hlas. A podpoříme všechny síly, které se postaví na odpor proti zhoubě, jež se na nás za pomoci vždy přítomných domácích zrádců a přisluhovačů valí. Nebudu zde vyjmenovávat všechny NOVÉ politické subjekty, které dnes převzaly štafetu národního odporu od nás, republikánů. Pokud to myslí upřímně, všechny si zasluhují naši podporu. I přání, aby se náš národ konečně sjednotil a společně postavil na odpor. Proti nepřátelům zahraničním i domácím. Naše drobné rozepře na národní scéně jsou nyní bezpředmětné. Vyzýváme všechny národně orientované síly, aby konaly.

NAŠE POŽADAVKY
Je okamžitě zapotřebí:

1) Přinutit místní protektorátní vládu eurohujerů, prospěchářů a přizdisráčů, aby přehodnotila svůj postoj ke vnucenému bruselskému diktátu a podala žalobu na EU ohledně nařízených kvót. Ministři vnitra jednotlivých zemí nemají právo o takovém kroku hlasovat z pozice tzv. kvalifikované většiny. Jednalo se o podvod. O tak závažném kroku, jako je přijímání militantních hord ekonomicko-náboženských migrantů, musí rozhodovat hlavy jednotlivých států s právem veta, nebo občané dotčených zemí v referendu.

2) Odmítnout po vzoru slovenského premiéra Roberta Fica diktát EU jako takový. Není-li vláda ČR ochotna či schopna tohoto kroku, nechť neprodleně podá demisi!
Nařízené kvóty jsou jen první kapkou v lijáku, jenž nás čeká příští rok. Budeme-li pokorně mlčet, přijde záplava v podobě dalších vetřelců a dalších a dalších kvót. Tentokrát přijde natrvalo!

3) Je bezprostředně nutné posílit hranice Schengenského prostoru. Nejsou-li hraniční státy EU schopny či ochotny chránit a bránit své vnější hranice proti vetřelcům (za což berou nemalé dotace od bruselské centrály EU), je potřeba jim v tom vypomoci. I za cenu, že budou jejich dotace kráceny ve prospěch vypomáhajících vnitroevropských či severských států EU. Expediční sbory české armády je zapotřebí neprodleně stáhnout z takových teritorií, jako je např. Afghánistán, kde působí jako okupační armáda, a dislokovat je na obranu vnější evropské hranice, kde budou nesrovnatelně užitečnější. Obrana mořských hranic EU nesmí spočívat v „zachraňování“ vetřelců na území Evropy, ale v eskortování jejich lodí na hranice teritoriálních vod státu, odkud tyto lodě vypluly. Tam budou tato plavidla převzata pod patronaci námořních ozbrojených sil příslušného státu (např. Turecka, Libye, apod.), anebo doprovozena až k jejich pobřeží (v případě nezájmu zainteresované země), a tam potopena. Nebudou-li technicky schopna návratu, budou potopena ihned, a migranti budou odvezeni na náklady příslušného státu, jenž emigraci umožnil, do některého z jeho přístavů.
Nebude-li ani to možné, uplatní se následující bod 4.

4) Všechny nelegály a ekonomické migranty (jichž je drtivá většina) je potřeba repatriovat zpět z EU do místa jejich původu, případně do první bezpečné země mimo EU, odkud přišli (např. Turecka). Ostatní je potřeba bezpečně izolovat na odlehlém místě EU (Island, Špicberky, apod.) až do chvíle, kdy situace v jejich zemi umožní jejich neprodlený návrat, případně na jejich vlastní žádost. V žádném případě jim nelze udělovat trvalý azyl či občanství! Rovněž tak není možné brát si do Evropy další ekonomické migranty v podobě rodinných příslušníků již proniknuvších vetřelců. Toto pravidlo je nutno okamžitě zrušit!

5) Ihned zahájit či podpořit kampaň za REFERENDUM O VYSTOUPENÍ Z EU. Toto referendum vyhlásit, pokud nebude ze strany EU neprodleně změněn přístup k nežádoucí migraci a politika násilného vměšování do svrchovaných záležitostí jednotlivých zemí. Referendum bude rovněž vyhlášeno, pokud Brusel s Berlínem neodvolají své úterní totalitní rozhodnutí ohledně povinných kvót! Unie, která popírá svá vlastní pravidla, lže, vyhrožuje a vydírá, nechť táhne k čertu!
Tohle jsou ty slavné „evropské hodnoty“?

6) Odhalit a vypořádat se se všemi zrádci a nepřáteli evropských národů. Ať už jsou ukryti v nejrůznějších politických stranách vyznávajících politiku multi-kulti, ve zbabělých a úskočných vládách, ve státní správě, v ziskuchtivých neziskových organizacích sajících finance ze státního rozpočtu, anebo v mainstreamových médiích podporujících či omlouvajících ilegální migranty. Televizí počínaje a všelijakými tištěnými plátky konče. Všechny tyto elementy je potřeba označit jako NEPŘÁTELSKÉ ZAHRANIČNÍ AGENTY! Protinárodní (proimigrační) média je potřeba dostat zpět pod národní kontrolu, případně je alespoň odříznout od veřejných financí – např. ZRUŠENÍM POVINNÝCH KONCESIONÁŘSKÝCH POPLATKŮ TV a ROZHLASU. Když mohou fungovat z dobrovolných příspěvků svých posluchačů (případně z reklamy) nezávislá alternativní média, jistě to mainstream dokáže také! Nebudeme si přece ke své vlastní zkáze platit oblbování z TV obrazovek či rozhlasu…!

7) Pokud se občanům České republiky nepovede vymanit se jakkoliv z tyranie Bruselu a jeho byrokracie, je potřeba zahájit kroky vedoucí k destrukci současného politického uspořádání EU zevnitř. Tyto kroky spatřujeme v nepřetržitém apelu na občany-voliče, aby při každé příležitosti volili důvěryhodné pronárodní síly. Zejména pak ve volbách do obou komor Parlamentu ČR a do tzv. Evropského parlamentu. Republikáni se svou 25-letou tradicí odporu vůči utlačovatelům jsou takovouto silou. Jsme však připraveni stanout bok po boku se svými souputníky a následovateli z řad ostatních národoveckých stran. Čímž dnes v době ohrožení naší vlasti vyzýváme k maximálně možnému sjednocení národních sil!
Destrukci současného uspořádání EU pak musíme dovést do transformace bruselského molochu. Evropská unie se musí přeměnit ve volnou konfederaci nezávislých států Evropy. Do uskupení podobnému EHS v osmdesátých letech 20. století. Jen tak bude lépe sloužit svým občanům a původním národům Evropy, nikoliv pouze nadnárodním bankám a korporacím, nikoliv tajné oligarchii, jež tyto instituce ovládá!

 

 

To je stručný nástin, co je potřeba udělat. Jinak jsou dny evropských národů sečteny.

Za Republikánskou stranu Čech, Moravy a Slezska
Roman Sláma, místopředseda

 

.

 

„Táhněte do Ruska!“, řval zfanatizovaný dav.

„Tvůj oponent není tvůj nepřítel, ale partner při hledání pravdy“. Jeden z ideálů tzv. sametové revoluce 1989, jež hlásali tehdejší věrozvěstové nového režimu .

„Táhněte do Ruska, vy zasraní komunisti…!“, byla nejčastější invektiva, kterou jsme jako republikáni a pokojně protestující museli snášet v areálu vojenských kasáren ve Vyškově -Dědicích. A nejen to. Došlo i na fyzickou inzultaci jednoho z protestujících zuřivými oslavovateli a vítači ozbrojené Dragounské jízdy Američanů. Jízdy, jež se od nedělního dopoledne začala pohybovat po území naší vlasti. Nezákonně, podotýkám, bez souhlasu Parlamentu České republiky, který se pro jistotu ani nesešel. Však bývaly kdysi časy, když bylo zapotřebí zbavit poslanecké imunity některého republikánského poslance – to se výše zmíněný parlament sešel neprodleně…

Ale nepředbíhejme událostem a vezměme to pěkně popořádku. V sobotu v podvečer se v Praze uskutečnil protestní pochod, a to nejen proti Dragounům, ale především proti členství České republiky v NATO a proti vměšování USA do vnitropolitických záležitostí ČR. Proti ztrátě naší suverenity. Pochod byl zakončen před ambasádou USA. Tuto protestní akci uspořádala politická strana Národní demokracie a zúčastnili se ho mj. i zástupci dalších vlasteneckých stran, sdružených v uskupení zvaném Národní kongres. Zástupci Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska (RSČMS) se tohoto pochodu zúčastnili také. Na závěr akce bylo dohodnuto, že kdo bude mít možnost, nechť se nazítří zúčastní protestů na (dnes už symbolických) hranicích ČR, nebo přímo v místech, kde se okupační vojska budou zdržovat.

A tak jsme v neděli odpoledne, ihned po skončení zasedání Ústřední rady RSČMS, vyrazili z Olomouce do Vyškova. Jeli jsme pro jistotu po staré brněnské silnici, vedoucí souběžně s rychlostní čtyřproudovou komunikací R46. A všimli jsme si věci, do včerejška nevídané. Každý most postavený přes čtyřproudovou komunikaci, a téměř každé vyvýšené místo, bylo hlídané policií ČR.  Tato trasa byla střežena tak dokonale, že takovou bezpečnost by mohl závidět při svém přesunu leckterý diktátor v kdejaké banánové republice. Z čeho měli dnešní mocní takový strach? Že se po 14denním mediálním zastrašování celé české veřejnosti vrhne nějaký odpůrce konvoje na projíždějící kolonu po hlavě z mostu? S bombou? Že budou mosty podminovány? Že někdo na americké Ramby hodí vajíčko nebo shnilé rajče? Že vyvěsí nežádoucí transparent? Že na ostrostřelce vystrčí svůj holý zadek a udělá tak místní loutkové vládě u Američanů ostudu? Tak z čeho??? Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu.

Po cestě jsme přece jen narazili na osamělé vlky, kteří se pokoušeli svým způsobem protestovat. U jednoho takového jsme se zastavili, dali chvíli řeč a někteří se spolu vyfotili. Dozvěděli jsme se, že americký potulný cirkus ještě neprojel celý, že byl rozdělen na tři části, že ta druhá měla technické potíže (no bodejť, když u Bohumína vjela na D-47čku), a ta poslední že ještě nedojela. Tak to jsme ještě nepřijeli tak pozdě.

Foto s odpůrci konvoje na trase
Společná myšlenka lidi sbližuje...

Přes obec Pustiměřské Prusy jsme se blížili k cíli své cesty – k Dědicím u Vyškova, rodišti jistého Klementa Gottwalda, kde hodlala tato část Obama-cirkusu nocovat. A zde došlo k první komplikaci. Předjížděla nás totiž zleva poslední část Dragounů, takže policie ČR vyhlásila generální STOP. Tak jsme si zaparkovali, jako všichni v koloně před námi, a šli jsme se na ten „výkvět“ podívat. A skutečně:  Po jakési dezolátní cestě vedoucí přes pole se zleva blížila menší kolona vozidel. Téměř jako po roce 1968, kdy se na křižovatkách říkávalo: „ZPRAVA VOLNO, ZLEVA TANKY!“ Americká armáda měla zřejmě ten den již pohostinství moravských dálnic dost, a rozhodla se otestovat technický stav svých „vehicles“ po místních komunikacích. Viz foto.

Cirkus Obama se blíží zleva
Odtahovka pro polámané vehikly v pohotovosti

Cirkus projel rychlostí úměrnou stavu vozovky a pokračoval k cíli na obzoru. Kolona osobních aut posléze za ním. A tak jsme se dostali až k areálu vojenského učiliště. Počasí bylo vpravdě okupační – sílil vítr a začalo drobně poprchávat. Před areálem zrovna končil jakýsi happyend servilních vítačů a pseudoumělců, hrála tam z reproduktorů písnička Karla Kryla – „Veličenstvo kat“. Chudák Karel, musel se v hrobě obracet. Kdo ho opravdu znal, tak ví, že Karel byl zapřisáhlým pacifistou a odpůrcem JAKÉKOLIV armády a jakéhokoliv násilí. Leč bohužel, mrtví už se proti zneužití bránit nemohou, takže pachatele bude jednou soudit až Ona vyšší instance Boží.

V anonymitě davu jsme nenápadně pronikli přes vrátnici do uzavřeného prostoru kasáren. Na plochu, kde byly vystaveny tři „exponáty“ obrněné techniky, sloužící dočasně coby prolézačky obležené malými dětmi. Malé děti jsou všude stejné, ještě bezelstné, nechápajíc, jak režim jejich zájmu o vojenskou techniku náležitě propagandisticky využije. Kolem obrněnců postávali američtí žoldáci nejrůznější barvy pleti. Tentokrát dostali rozkaz nestřílet, ale usmívat se. A tak se tak-nějak usmívali. Rozkazy oni plní vždy bez přemýšlení – kdyby dostali rozkaz opačný, nepochybně by jej splnili také. Okolo se procházel dav.

Vyhlédli jsme si vhodné místo poblíž jednoho z vozidel, jeden z mých kolegů vytáhl z tašky dva papírové transparenty s anglickými nápisy. Na těchto transparentech bylo v angličtině napsáno zhruba toto: AMERIČANÉ, JDĚTE DOMŮ.  JDĚTE ZABÍJET DO USA.  PROHRÁLI JSTE V IRÁKU, VIETNAMU A AFGHÁNISTÁNU. CHCETE PROHRÁT I V RUSKU? Vzal tyto transparenty do rukou a zvednul nad hlavu. Já jsem začal fotografovat. Dav okolo tupě hleděl na americké boys, ti zase zírali na ty nápisy, a nás si ze začátku nikdo nevšímal. Takto to vydrželo zhruba 3-4 minuty.

Náš protest začíná, welcome boys
Zatím ještě nikdo nechápal význam textu
I když by tomu rozumělo i dítě...
Jasné a srozumitelné

Vtom někdo zaječel: „Podívejte se, co má ten XXXX v ruce! Vemte mu to někdo!“ Právě jsme vzbudili pozornost. Nějaká žena pištěla: „To jsou ti hajzli rudí, táhněte k Putinovi!“ (Že v Rusku tč. žádní komunisti nevládnou, naopak – je tam větší kapitalismus než v celé EU, to dotyčnou zřejmě netrápilo.) Přiběhl nějaký „statečný“, dobře vypadající třicátník a začal mému kolegovi vytrhávat transparent z rukou. Ze začátku měl chvíli smůlu, protestující je vyšší postavy a držel transparenty vysoko nad hlavou. Přiběhl druhý, třetí, čtvrtý, samí odvážní „demokraté“ s US-vojsky za zády a s režimní podporou. Můj kolega má 70 let a v nedávné minulosti prodělal těžkou nemoc. Ten boj měl předem jasného vítěze. Posléze mu byl jeden transparent vytržen, a tak držel oběma rukama nad hlavou alespoň transparent druhý. Za celou tu dobu jen tiše stál a mlčel. To už se na něj okolo stojící sypali jako sršni. Byl fyzicky inzultován ze všech stran, stržen k zemi, ztratil své brýle. Pochopitelně i druhý transparent. Vypadalo to dost zle.

Začínáme budit pozornost
Inzultace začíná

V tu chvíli jsem řešil osobní dilema. Dál stát několik metrů stranou a celý incident dál fotografovat – a nechat tak svého staršího kolegu na pospas lynčování, nebo všeho nechat, využít své postavy, svého hlasu a jít mu na pomoc? Rozhodl jsem se pro druhou možnost, a jsem přesvědčen, že správně. Zmáčkl jsem tedy ještě jednou spoušť aparátu, a co možná nejsilnějším hlasem jsem zařval: „LIDI, NEBLÁZNĚTE, ZASTAVTE SE, PROBOHA, PODÍVEJTE SE NA SEBE DO ZRCADLA, JAK SE TO CHOVÁTE, TO SI ŘÍKÁTE DEMOKRATÉ?  VŽDYŤ SE CHOVÁTE ÚPLNĚ STEJNĚ, JAKO DŘÍVE TI BOLŠEVICI, CO PROKLÍNÁTE!!!“

Inzultace pokračuje, protestujícímu jsou vytrženy a zničeny transparenty

(Další fotografie s ohledem na lidskou důstojnost protestujícího nepublikujeme. Nejsme TV-Nova ani Česká televize, byť ta má celý incident jistě zdokumentován, neboť byla v místě přítomna.)

Rozlícený dav na chvíli strnul. Zřetelně bylo vidět, jak se všem točí kolečka v hlavách a přebírají si smysl mého poselství. Využil jsem toho a dodal ještě: „Tohle je ta vaše demokracie, kterou nám tady 25 let hlásáte, takhle se chováte k někomu, kdo má jiný názor a POKOJNĚ ho přišel sdělit?!“ Kolega, bývalý parašutista, využil chvíle odvrácení pozornosti a rychle se mu povedlo dostat se ze země zpátky na nohy. Teď jsem byl terčem já. „Podívejte se, ono jich je tu víc!“, zaznělo od kohosi. Všiml si totiž, že mám na prsou přišpendlenou vlevo trikolórní slovanskou stuhu (kterou si pletl s ruskou, protože neznal pořadí barev), a na pravé straně červenou kartičku se symbolem přeškrtnutého tanku s nápisem:  TANKS? / NO, THANKS. Nicméně útok byl rozmělněn, nevěděli totiž, kolik odpůrců se v davu ještě může skrývat.

Ale slovní inzultace pokračovaly o to víc: „Táhněte do Ruska, vy zasr… komunisti!“, řval dav. Slušně jsem opáčil, že do Ruska (ani na Rusko) táhnout nehodláme, že jsme Češi (vlastně Moravané), že komunisti nejsme a ani jsme s nimi nikdy neměli nic společného. Že jsme se tu narodili a pokud chce někdo někam jít, nechť se odebere i s americkou armádou do USA. „A co tady děláte, co jste ku*va zač, proč jste sem přišli?“, řvali dál. „Přišli jsme sem pokojně protestovat proti přítomnosti cizích vojsk a také otestovat stav demokracie v naší republice,“ odpověděl jsem. „ A vy jste v té zkoušce totálně propadli!“, ještě jsem dodal. „Můžete být rádi, že jsme vás tady nezmlátili!“, kdosi volal (ačkoliv můj kolega již inzultován byl). „Ano?“, odpovídám, „tak to jsme vám vážně „vděčni“, píši vám tedy z demokracie 4 mínus, není to čistá 5…“ „Vy neoceňujete, že ačkoliv jste tu v obrovské převaze, tak jsme tu přišli vyjevit svůj odlišný názor, případně s vámi diskutovat?“, zněla pro změnu moje řečnická otázka.

„My jsme vám nic neudělali!“, zkoušeli překrucovat čerstvé události. „Opravdu?“ ptám se,„tady kolegu jste srazili k zemi, vytrhli jste mu a zničili jeho transparenty, ačkoliv jen tiše stál a nic ani neříkal, mě jste také utrhli tu červenou kartičku s přeškrtnutým tankem“ (mohu si jich vyrobit, kolik chci), „a jsem přesvědčen, že pokud bych nezasáhl, tak byste ho i zlynčovali“. „Ostatně“, podotkl jsem, „máme to všechno zdokumentované a jsem si jistý, že na videozáznamu místních kamer se bude nacházet totéž“. To zabralo, a tak zvolna vychládali a začínala se rozvíjet „duchaplná“ debata.

„Vy jste PUTINOVI AGENTI, kolik za to berete?“, zněl legrační dotaz. „Představte si, že nic, děláme to z vlastní vůle, protože jsme přesvědčeni, že vy se řítíte do záhuby, respektive, necháváte se tam vmanipulovat, a nás strháváte s sebou“, odpovídám.

Nechápali. Ti lidé, zcela v zajetí konzumní společnosti, kde se všechno měří příslušnou částkou peněz, naprosto nechápali, že by někdo mohl dělat něco takového jenom tak, nezištně. Viděl jsem jenom tu šílenou nenávist a zároveň strach v jejich očích. Jak tak stáli kolem dokola a překřikovali se navzájem, mladí puberťáci s mozkem vymytým videohrami, prorežimní propagandou a určitě i domácí výchovou, nepochybní obdivovatelé Schwarzenberga. Tzv. Kharljugend – novodobí svazáčci, se překřikovali s „úspěšně“ vypadajícími třicátníky a čtyřicátníky. Leč zdání často klame, tato vrstva hrající si na bohaté a prosperující, bývá většinou zahypotékovaná až do morku kostí, vybavení domácnosti na splátky, auto na lízink, dovolená na dluh… Ideální kořist pro dnešní exekutorskou mafii. Ti lidé pak s hrůzou trnou, jestli se něco nezvrtne a oni nebudou s to svým závazkům dostát. Nenávidí každého, kdo by narušil jejich zkreslenou představu světa. Nejhorší a nejzuřivější byli ale různí dědečkové, pravděpodobně restituenti, kteří mají důvod být současnému režimu vděčni, a jeho mocenským ochráncům dvojnásob. Asi jim bylo v minulosti ublíženo, a pak se jim v novém režimu dostalo náhrady, takže se nyní mají o co bát. A ačkoli by už ve svém věku mohli začít přemýšlet o věcech duchovních, nemajetkových, mamon jim úplně zamlžil soudnost. A tak, vědouce si podpory davu, režimu, i cizí armády, vlila se jim nová krev do žil a byli ze všech nejútočnější.

„Co jste dělali za Rusáků? Pamatujete si rok 1968?“ řvali, co jim jejich síly stačily. „Pamatuji, ač jsem byl ještě dítě“ odpověděl jsem. „Rusy jsme tady nechtěli, stejně jako teď nechceme Američany. A byli jsme rádi, že v roce 1991 odešli a bylo nám Havlem slibováno, že už nikdy do žádného paktu nevstoupíme, a že už žádná cizí vojska tu mít nebudeme. A nenapadlo nás tehdy, že nás bez referenda strčí do NATO, a teď se tu budou cizáci roztahovat jako na dobytém území. A ještě k tomu nás verbovat do nové války!“

„ONI nás přišli zachránit před Rusákama…!“ pěli unisono s Khárlovou omladinou. „Tihle?“ opáčil jsem, ukazujíc na US-boys, kteří postávali opodál zjevně nechápajíc, o čem se ti místní domorodci tím nesrozumitelným jazykem tak dohadují. „To jsou jenom tupé zabíjející stroje, na rozkaz vykonají všechno, jinak nedostanou žold. A jejich páni za oceánem, ti sledují vlastní geopolitické zájmy a na nás všechny tady zvysoka kašlou. Mají jenom zájem o naše území, jako o zajištěný prostor pro případné vojenské základny, radary a nějaký ten kanonenfuther. Nic víc. V podstatě doufají, že se to tady v Evropě semele, oni za oceánem zůstanou stranou, a na všem trojnásobně vydělají, jako už několikrát v minulosti. Oni budou vysmátí, jejich dolar bude zachráněn, a my se tu mezi sebou pomlátíme. To je jejich taktika. Divid et impera – rozděl a panuj.“

„To je Putinova propaganda“, vřeštěli a točkolotoč začal znovu. „To je demagogie, oni nás mají rádi!“ Boží prostoto… Ochraň je Pane před nimi samými, neb nevědí co činí…  „Tak mi vysvětlete, proč je to demagogie, já vás poslouchám!“ Nevěděli. Většinou to skončilo hrubou urážkou na naši adresu a jejich odchodem, ačkoliv předtím vehementně vyháněli nás.

Snažil jsem se jim situaci vysvětlit geopolitickými argumenty, byť mně bylo dopředu jasno, že je to možná marnost sama. Ale alespoň jsem je umluvil. Když jim došly argumenty, nastoupil jiný, pak další a další. Oni v podstatě ani žádné argumenty neměli, pouze naučené fráze z televize či jiného mainstreamu. Ale hodiny se točily a světe div se, někteří lidé opodál poslouchali (asi ti, co přišli jen ze zvědavosti) a začali se k nám hlásit. Dávali nám za pravdu, dokonce se s námi chtěli společně vyfotit. Vyměnili jsme si své mailové adresy a popřáli si mnoho zdaru do dalšího snažení. Někteří se přiznali, že jsme jim otevřeli oči. Nakonec jsme areál opouštěli jako poslední.

V zájmu zachování únosné délky reportáže nemohu opravdu popsat všechny perličky ze včerejšího dne. Bylo by to ještě na dva samostatné a dlouhé články. Ale doporučuji opravdu všem, kteří se ještě ani po 25 letech nesmířili s novodobým otrokářským systémem:  Nebojte se říci nahlas svůj názor! Nenechte se zastrašit! Neboť, co vám zbude, necháte-li si vzít i to poslední co máte – právo na vlastní názor, ač ten je třeba diametrálně odlišný od oficiálně protlačovaného. Byť třeba ten váš jiný názor nezastává většina právě přítomných lidí nebo novodobá vrchnost. Jiná cesta vede rovnou do otroctví, ač s neviditelnými pouty.

Hledejte pravdu, braňte pravdu, žijte v pravdě – a pravda vás osvobodí. 

***

A co tedy opravdu chceme?

  • Nedemonstrujeme dnes za sebe, ale za naši budoucnost, za naše děti, za naše vnuky.
  • Protestovali jsme i proti ruským tankům, a bylo to tehdy odvážnější a nebezpečnější, než dnes.
  • Nejdeme proti Americe ani Američanům, jejím obyvatelům, jsme k nim přátelští.  Jsme však proti agresivní válečné politice amerických jestřábů, kteří nás mohou a chtějí vtáhnout do války.
  • Na základě jejich agresivní válečné doktríny si však dovedeme dát jejich dosavadní činy do souvislostí a podívat se za roh. Odmítáme se podílet a být obětováni za nové rozdělení světa ve prospěch USA, které má být prováděno na úkor nás i ostatních evropských národů.
  • Dragounská jízda je jen dalším plátkem salámové dobyvačné metody pro naši veřejnost, směrem k americkým základnám na našem území, s cílem zneužití našeho veřejného mínění i armády ve prospěch USA.
  • Jaká je dlouhodobá (od roku 1984) strategie USA, a jak se programově realizuje, lze doložit citátem z posledního odstavce Reaganova tajného projevu:

„…až Západ zvítězí, otevře se mu konečně přístup k mimořádně bohatým surovinovým zdrojům a k laciné pracovní síle Sovětského svazu. Nezaměstnanost, bída, nouze, vysoká úmrtnost a vymírání národů přinutí Rusy i další národy (tím myslel i nás Čechy – a to se již splnilo) pozbýt svou hrdost a pokořit se. Pro kus chleba budou dělat vše, co jim přikáže západní civilizace.  S pádem Sovětského impéria naším vážným protivníkem zůstane pouze Čína. K ní, doufám, se vrátíme, jakmile se vyrovnáme s Ruskem.

Bůh nám pomáhej!“

 

 

– red –

Jízda v protisměru

(projev pronesený 28. 3. 2015 na demonstraci na Václavském náměstí)

Lenka Procházková

V listopadu 1989 se Václavské náměstí zaplnilo lidmi, kteří už odmítli tolerovat normalizovaný život a chtěli se vrátit k idejím Pražského jara. Pod dohledem patrona české země svatého Václava dali normalizátorům výpověď. Jiný Václav, který je zatím svatořečen jen americkým kongresem, nám tehdy slíbil, že obrodný proces, uložený dvacet let v mrazáku, zase rozmrazíme. Brzy však zjistil, že k tomu nemá požehnání ze Západu. A tak se věnoval „smysluplnějším“ vizím, jejichž naplnění může dnes sledovat alespoň z fasády Národního muzea.

Co vidí? Vidí národ rozdělený na bohaté a zároveň mocné a na chudé a bezmocné. Vidí nepřirozenou a nikdy nebývalou bariéru mezi generacemi. Vidí úpadek školství. Vidí dovoz cizí agresívní kultury, která propaguje násilí a plošně překrývá národní jedinečnost a vymazává archetypy tvořené po celá staletí. Vidí přepisování vzorů a vytěsňování vzpomínek, což směřuje k postupné ztrátě národní identity. Vidí ústup kritického myšlení a výchovu k jednotné, uniformní pravdě. Muž, který dvacet let nesměl veřejně mluvit, dnes vidí, že média opět slouží mocenské zakázce a místo informací šíří dezinformace. Muž, který byl kdysi dehonestován jako zrádce a zaprodanec, dnes vidí, že podobné nálepkování těch, co kritizují současný trend zahraniční politiky, se opět vrátilo. Muž, který kdysi napsal esej o moci bezmocných, v němž volal po občanské odpovědnosti a statečnosti, dnes vidí, že demonstranti jsou nazývání lůzou, nebo pátou kolonou.

Zatím se pro nepohodlné názory ještě nezatýká. Ale režim, jehož politici uvažují o zavedení cenzury, nikdy nemá k zavírání oponentů daleko. Tento způsob demokracie a obrany lidských práv a svobody mají zítra ověřit a upevnit expediční kolony americké armády. Vláda dala nezvaným hostům zelenou. My ale ne!

Někteří z nás možná souhlasili v roce 1998 s rozhodnutím našich tehdejších politických představitelů o vstupu do NATO. Zmátl nás název – obranný pakt. Dnes ale vidíme, že tato vojenská aliance se proměnila a že je momentálně zneužívána pro globální zájmy USA. Podle skutků to poznáváme.

Obyvatelé Plzně a okolí možná vnímají americké konvoje na našem území radostněji, protože svůj obdiv k armádě USA sáli už s mateřským mlékem. Dnes je to ale jiná armáda, než ta, jejíž vojáci osvobodili v roce 1945 Plzeň a 116 jich tam padlo. Prahu a většinu Čech, celou Moravu a Slovensko osvobodila Rudá armáda a padlo při tom víc než 130 tisíc vojáků. Kdyby dnes vstali, zaplnili by celé toto náměstí, od Muzea až na Můstek. Ti mrtví vojáci nemají nic společného se srpnovou invazí roku 1968, která měla zastavit reformní hnutí, na němž se podílel celý národ. Ano, invaze armád Varšavské smlouvy do naší země, mlčky schválená i americkou administrativou , otočila hodinové ručičky do protisměru. Ideály, které jsme tehdy nesměli prosadit, ale nezanikly. Jeden z nich připomenu: vyhlášení neutrality. Muž, který na nás dnes hledí z fasády muzea, chtěl jít ještě dál. Snil o tom, že po zrušení Varšavské smlouvy bude rozpuštěno i NATO. Místo toho se rozšířilo. I o nás. A muž na fasádě to pak přehodnotil jako svůj veliký úspěch a všeobecně dobrou věc. My ale vnímáme dobro v jiné podobě, než je humanitární bombardování. Odmítáme být ve spolku agresorů, který chystá válku s Ruskem pro uhájení amerických zájmů ve světě.

Tři americké kolony, které zítra ráno překročí hranice naší země, to nečiní z technických důvodů. To by ten přejezd vypadal zcela jinak a netrval by čtyři dny. Je to kolíkování terénu v zemi, jejíž obyvatelé odmítli, aby tu byl umístěn americký radar. Se zítřejší provokativní expedicí naše vláda vazalsky souhlasí. Parlament se pro jistotu ani nesešel. Když jsou zbabělí politici, zbývá statečnost na občanech. Můžou nás urážet, nazývat nás lůzou nebo pátou kolonou, ale my víme, kdo jsme. Jsme lidé, kteří nenávidí válku a odsuzují verbování do války.

Nevychovávali jsme děti proto, aby oblékly vojenský mundůr a šly umírat kvůli záchraně dolaru.

V poslední světové válce zemřelo 72 miliónů lidí! A dnes, 70 let po jejím konci, stojí svět znovu před osudovou křižovatkou.

Naše členství v Severoatlantické alianci není zárukou naší ochrany. NATO přece není žádný bezpečnostní pás, který by nás zachránil při čelním střetu.

Nikdo z nás dnes nemůže udělat mnoho. Ale každý z nás může připojit svůj podpis na petici požadující, aby ČR z tohoto agresivního spolku vystoupila. Ať zločinci páchají své zločiny proti míru sami za sebe a pod svou vlajkou. Naše země v srdci ohrožené Evropy je nesmí krýt svým jménem! Ukažme tedy svou vůli jasně a zřetelně a hlavně rychle, protože čas odtikává k nule. Jsem přesvědčena o tom, že i někteří čeští politici mají stejný názor jako my, že ani jim neschází rozum, svědomí a instinkt. Ale chybí jim odvaha! Proto potřebují naši podporu. Potřebují mít za zády hlas lidu, který je podle ústavy zdrojem veškeré státní moci.

Muž, který na nás dnes hledí z průčelí Národního muzea se kdysi v kongresu USA vyjádřil, že naše republika nepotřebuje americkou pomoc a navrhl, ať Spojené státy pomohou Rusku, které tehdy bylo na kolenou. Smysl jeho slov se však ztratil v překladu. A jaký je výsledek? USA pomáhá Rusku vytrvale. Do hrobu. Ale říká se, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Jde ale o to, aby pak při tom pádu nepohřbili celý svět. Starý nápis, který býval kdysi vylepen na plakátech kolem našich silnic prohlašoval „Se Sovětským svazem na věčné časy!“ Na dnešních bilboardech by mělo být aktuálnější varování: „Se Spojenými státy do věčných lovišť!“ 

Článek byl publikován na Zvedavci

Poznámka redakce: 

Ano, smutný je to pohled na českou občanskou veřejnost, více než kdy jindy. Tedy, alespoň na tu část, která sama sebe označila za „nositele demokracie a svobody“, a těm ostatním udělila všemožné hanlivé nálepky či cejch. Různé stvůry dnes vylézají z děr. Mají moc, mají peníze, mají v držení veřejné sdělovací prostředky. Ale pravdu nemají. PRAVDA JE NA NAŠÍ STRANĚ! Dnes to konečně začíná docházet stále větší části národa.

A tak my, vlastenci, si musíme říci:

STRAŠIDEL SE NELEKEJME A NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎME !

Politické strany Národního kongresu proti vstupu cizích vojsk !

Národní kongres zásadně odsuzuje rozhodnutí vlády premiéra Sobotky, kterým povoluje manifestační průjezd amerických ozbrojených vojsk našimi zeměmi.

Vláda tímto krokem zrazuje občany, jejichž zájmy má zastupovat, protože se tak podílí na štvavé protiruské propagandě a napomáhá přiblížení válečné hrozby. Válka přitom není v zájmu České republiky a jejích obyvatel. Česká republika bude naopak jednou z prvních obětí  případného válečného konfliktu.

Podobné kroky představitelů vlády tak naplňují skutkovou podstatu vlastizrady. Argumenty, že jde o běžné cvičení a že takových přesunů se během roku koná běžně hned několik, neobstojí. Chystaný přesun vojsk je třeba vnímat v kontextu současné vyostřené geopolitické situace a proválečné propagandy Západu, které se česká vláda hanebně podřizuje a propůjčuje. Právě v tomto kontextu viděno nejde a nemůže jít o obyčejné cvičení, ale o demonstraci síly a snahu zastrašit český národ, který ještě není pro válku s Ruskem zcela zmanipulován.

Národní kongres s takovouto provokací nemůže souhlasit. Pokud byl někdo až dosud k dění kolem sebe lhostejný, po této události už být nemůže. V sázce je příliš mnoho. Zastavme dunění válečných bubnů, řekněme společně válce NE. Nenechme zatáhnout svoji zemi do války s bratrským národem.

Národní kongres proto s radostí vítá spontánní iniciativu občanů, kteří se chystají proti americkému vojenskému konvoji protestovat. NK je připraven se k těmto protestům připojit, stejně jako je organizovat. NK také podporuje myšlenku blokády vojenského konvoje a zabránění jeho vpuštění na území republiky. Cizí vojska by měla být zastavena přímo na hranicích naší země a neměla by být na naše území vůbec vpuštěna. Politické strany sdružené v Národním kongresu jsou proto připraveny podílet se na právě takové formě národního odporu.

Ve chvíli, kdy vláda nehájí zájmy svých občanů, ale vychází vstříc zájmům agresora, nezbývá než vzít spravedlnost a obranu vlasti do svých rukou a postavit se cizím vojskům na odpor.

***

Předsednictvo Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska se plně připojuje k tomuto prohlášení NK. S lítostí musíme konstatovat, že současná vláda ČR, v čele s premiérem Sobotkou, ministrem obrany Stropnickým a ministrem zahraničí Zaorálkem, se postavili proti zájmům většiny vlastního národa! Toto jednání hraničí s vlastizradou. Takto jednají pouze ti, kteří staví zájmy nadnárodních korporací a jejich ozbrojené složky – agresivní vojenské aliance NATO – nad zájmy vlastního národa a jeho života v míru.

Není lepšího důkazu o tom, jak správná a prozíravá byla od prvopočátku politika českých a moravských Republikánů, týkající se členství ČR v útočném paktu NATO. Republikáni již od roku 1995, a následně celých dvacet uplynulých let odmítají tento pakt, jako přeživší relikt minulosti, a prosazují neprodlené vystoupení ČR z tohoto spolku válečných štváčů rozsévajících (nejen) na našem kontinentu smrt a zkázu. Spolku, do kterého jsme byli vtaženi proti vůli většiny obyvatelstva pod vylhanými záminkami a BEZ REFERENDA. Po zákeřném napadení Jugoslávie a Republiky Srbské na jaře roku 1999, v rámci tzv. kosovské krize, je na našem evropském kontinentu dalším důkazem o zločinnosti paktu NATO jeho angažmá v protiruském tažení a vojenská podpora fašistické chunty na Ukrajině – dosazené a podporované politickou agendou z USA.

Občanům naší země, přejícím si žít v míru, spolupráci a prosperitě snad konečně dochází, koho že si v minulosti – často opakovaně – zvolili. Snad jim v blízké budoucnosti ještě Bůh a osud dovolí jejich chybu napravit!

– Předsednictvo RSČMS –

.

dobový plakátek Republikánů z roku 1995

.

.

II. SJEZD RSČMS

V sobotu 28.2. 2015 proběhl ve slavnostních prostorách jednacího salonku restaurace Fontána v Olomouci 2. řádný sjezd Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Čestnými hosty sjezdu byli reprezentanti spřátelených politických subjektů – Ing. Karel Janko, předseda České strany národně socialistické, Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie a Ing. František Červený, představitel moravských organizací České strany národně socialistické. Po úvodní hymně a projevech hostů byla předsedou RSČMS panem Jiřím Dufkem přednesena zpráva o činnosti za uplynulé období. Následovala zpráva o hospodaření odstupujícího hlavního pokladníka pana Pavla Ryšlinka a revizní zpráva, se kterou přítomné seznámila paní Zdeňka Soušková. Dalším bodem jednání byla rozprava, v níž řečníci z řad delegátů zhodnotili dosavadní činnost strany a nastínili konkrétní návrhy a výhledy do budoucna. Poté delegáti sjezdu volili předsednictvo, Ústřední radu a další volené stranické orgány. Předsedou strany byl opětovně zvolen pan Jiří Dufek, křeslo 1. místopředsedy obhájil Mgr. Karel Mašlík, ve funkci 2. místopředsedy pokračuje pan Roman Sláma. Ke změně došlo na postu hlavního pokladníka, kterým byla zvolena paní Zdeňka Soušková. Sjezd vyvrcholil schválením závěrečného usnesení, které bylo odhlasováno všemi přítomnými delegáty. Ještě dlouho po oficiálním ukončení však pokračovaly neformální debaty jednotlivých účastníků, kteří, než se rozjeli do svých domovů v různých koutech naší republiky, si měli mnoho co říci. Tak už to bývá u dobrých přátel, spojených ušlechtilou myšlenkou boje za národ a vlast. 

-red-

.

Politici s ústy na zámek… ale ne všichni, zaplaťpánbůh…

V Česku je mnoho politiků. kteří se bojí promluvit. Vědí, že současná politika „ohnutých hřbetů“ pod americkým zahraničně-politickým bičem, je špatná a de facto neudržitelná. Jeden z poslanců PSP ČR mi napsal dnes v reakci na článek v Respektu, že má obavy, že z informací, které se právě teď potulují po jednom z bezpečnostních výborů parlamentu, vyplývá, že když to na Ukrajině „bouchne“ (podle jeho slov, když začnou Američané dodávat Ukrajině zbraně a Rusko udělá to samé v odvetě a vypukne tak proxy válka), tak NATO už má přichystanou žádost o český kontingent v počtu 20,000 mužů. Už snad i v tomto ohledu proběhla i nějaká jednání na obraně. „Ale tolik vojáků ani nemáme“, namítl jsem mu v odpovědi, protože velká část těch „vojáků“ jsou ve skutečnosti civilní zaměstnanci. On s tím souhlasil, že právě to ho děsí, že tady se vede zahraniční politika bez úvah o důsledcích. A co je nejhorší, že toto vědí mnozí politici. Ale mlčí. Doufají, že to nějak dopadne.

Více čtěte na serveru aeronet.cz…

*****

Přišlo nám k tomu poštou:

Není to nic pozitivního.

Na Česko jsou namířeny strategické balistické nosiče. Bezpečnost naší země před rokem 1989 chránilo 200.000 vojáků, disponovali jsme stíhacím letectvem, bitevníky, vrtulníky, raketovými vojsky. Na naše města byly zamířené americké
operačně-taktické rakety z Německa s kilotunovými hlavicemi. A jaká je situace dnes?

Naše armáda má 15.000 vojáků a 5.000 civilních zaměstnanců. V případě mobilizace neumí mladí chlapci vzít pušku nebo samopal do ruky, aby bránili vlast. Nemají výcvik. Prý už bude mír jenom furt pryč. Říkali to pánové s odznáčky v televizi. Ale jak je potom možné, že NATO přesunuje k hranicím s Ruskem obrněné vojenské svazy? Proč Rusko obnovilo svoji vojenskou aktivitu?
Bitevníky už nemáme. Stíhací bombardéry také ne. Máme pár stíhaček, ale jsou jenom půjčené, do války s nimi podle leasingové smlouvy se Švédy nesmíme. Armáda nemá ve skladech zbraně a munici pro rezervisty v případě mobilizace. Čím je armáda vyzbrojí? Klacky? A nevybouchnou nám všechny vojenské sklady v rukách soukromých firem do té doby? A když tedy bude ten mír, proč na Českou Republiku zaměřila Ruská Federace strategické rakety SS-18 Satan v počtu 5 nosičů v souvislosti s ukrajinskou krizí a pokusem americké vlády o převzetí Krymu pro účely výstavby americké základny?
Podle Komsomolské Pravdy bylo velení ruské armády donuceno změnit zaměření několika desítek balistických raket původně namířených na USA. Teď nově míří na Evropu, z nichž 5 nosičů SS-18 (každý může nést až 10 jaderných hlavic!) je namířeno i na Českou Republiku, především na Prahu, na centrálu navigačního systému Galileo, na vltavskou kaskádu a další strategické cíle v mapách ruských strategických raketových vojsk.

Jak už dříve uvedla ruská státní televize, Česko by v případě války NATO s Ruskem představovalo v očích ruské generality území pro přeskupování pozemních vojsk NATO, po rozvinutí frontové pozemní linie na polském území. Stalo by se tak cílem prvotního úderu proti komunikačním prvkům a operativnímu zázemí aliance v Praze a na území České kotliny. Ta by se přeměnila v radioaktivní kotel, který obklopený kopci a horami by byl zamořený radioaktivitou mnohem déle, než zbytek Střední Evropy. Pokud necháme věci dojít daleko, tak jednoho dne takto odstartují ruské rakety směrem na Česko. Jsme tedy teď 25 let poté na tom bezpečnostně lépe než tehdy? Zatímco dříve na nás mířily operačně taktické rakety s malým kilotunovým výkonem, dnes na nás míří strategické rakety z druhé strany, a to s megatunovými výkony na každé hlavici!!!

Proč nezaniklo NATO společně s Varšavskou Smlouvou, ptá se občan? Čím nás Rusko ohrožuje posledních 25 let, že proti němu vystupujeme, spolu s kumpány z NATO? Proč jsme rozpoutali Majdan v Kyjevě, destabilizovali jsme Ukrajinu a donutili jsme tak ruského medvěda k tomu, aby vylezl z brlohu a začal se stavět na zadní a začal kácet les? Bez Majdanu by nebyl Krym, ani krize na východě Ukrajiny. S každou další sankcí proti Rusku se dostáváme do většího a většího nebezpečí, že si znepřátelujeme Rusko na straně jedné – – a v případě války nám bude spojenectví s lumpama z NATO stejně k ničemu, na straně druhé. Náš národ musí dělat politiku pro sebe. Naše země je naše vlast. Nevěřte politikům,
kteří vám lžou ohledně naší bezpečnosti.

Jsme na tom nejhůře od roku 1938. Ještě nikdy nebyla naše vlast tak zplundrovaná a bezpečnostně vystavena na pospas nepřátelům, jako dnes. Ještě nikdy nebyly na naší zemi namířené strategické nosiče nukleárních zbraní, jako jsou dnes.

Ještě nikdy jsme neměli tak malou a slabou armádu, jakou máme dnes. Ještě nikdy jsme nebyli tak málo samostatní a soběstační, jako jsme dnes. Ještě nikdy předtím jsme neprodávali naši budoucnost výměnou za dluhy a úvěry cizím bankám, které půjčují naší zemi na provoz státních rozpočtů a rozpočtových deficitů rok co rok.

Dámy a pánové, naše země nevzkvétá.

***

Pošlete, prosím, tento článek svým poslancům a zastupitelům, ať zachrání mír v naší zemi, ať začnou naplňovat odkaz 17.Listopadu ve své původní podobě, ať je naše země hrdá, suverénní, bezpečná, ať je spojnicí ekonomik, průmyslu a
kultur mezi východem a západem, bez stavění se na jednu nebo druhou stranu cizích zájmů.

***

A ještě něco:  Všichni Ti miláčkové (politici) mají modré knížky a nějaké to cizí občanství. Bude-li třeba, přesunou se na jiné bezpečné území. Pakliže se to časem vyřeší, tak se vrátí a budou požadovat reparace a navrácení ušlého zisku a
budou privatizírovat…

-redakce-

Řecko – pochodeň naděje zotročeným národům

Volební program strany SYRIZA – Řecko.

 

• 1) Zajištění odpuštění velké časti řeckého dluhu ze strany Evropské unie nebo Evropské centrální banky. Syriza k tomuto bodu dodává, že dluhy byly odpuštěny v roce 1953 Německu a něco podobného by mělo následovat nyní v Aténách.


• 2) Splacení zbývající části státního dluhu by bylo podmíněné ekonomickým růstem. Bez růstu by se splácení pozastavilo.


• 3) Uvolnění podmínek Paktu stability a růstu a zahájení projektu „European New Deal“, kterým by EIB financovala především infrastrukturní projekty v Řecku.


• 4) Okamžité navýšení veřejných výdajů minimálně o čtyři miliardy eur.


• 5) Zavedení moratoria na dluhy převyšující 20 procent příjmů. Kdo by tedy dlužil více než pětinu svého příjmu, nemusel by své závazky splácet.


• 6) Zvýšit daň z příjmu na 75 % pro příjmy nad 500 tisíc eur ročně.


• 7) Zvýšit korporátní daně pro velké společnosti a zavést daň z luxusu.


• 8 ) Zavést daň z finančních transakcí.


• 9) Zákaz spekulování s finančními deriváty.


• 10) Radikální snížení výdajů na armádu.


• 11) Zvýšit minimální mzdu na 751 eur měsíčně (průměrná mzda činí 1004 eur).


• 12) Využít vládní budovy a banky pro ubytování lidí bez domova.


• 13) Zdarma distribuovat jídlo, energie a zdravotní péči všem, kdo to potřebují.


• 14) Státní dotace 30 procent na splátky hypoték pro rodiny ve finančních potížích.


• 15) Znárodnění řeckých bank.


• 16) Znárodnění velkých podniků z oblasti infrastruktury, služeb a energií.


• 17) Znárodnění soukromých lékařských zařízení.


• 18) Okamžité stažení řeckých vojáků z Afgánistánu a Balkánu – „Žádný řecký voják nesmí sloužit mimo hranice Řecka“.


• 19) Ukončení spolupráce s Izraelem a podpora vytvoření palestinského státu na půdorysu hranic z roku 1967.


• 20) Vystoupení z NATO a zavření všech zahraničních vojenských základen na řeckém území.

 

 

Národovci se dále spojují, Národní kongres rozšířen na pět stran.

    V sobotu 8. listopadu 2014 se v Praze setkali zástupci euroskeptických a národně orientovaných stran sdružených v Národním kongresu, Dělnické strany sociální spravedlnosti a Národní demokracie, aby jednali o rozšíření tohoto orgánu o další politické subjekty, které projevily zájem o spolupráci.

předsedové 5 euroskeptických a národně orientovaných stran

 

(zleva na fotografii)

Jiří Dufek – předseda Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska (RSČMS)

Ladislav Malý – předseda Konzervativního a sociálního hnutí (KSH)

Zbyněk Štěpán – předseda Národní prosperity (NP)

Adam B. Bartoš – předseda Národní demokracie (ND)

Tomáš Vandas – předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS)

 

II. setkání Národního kongresu se ještě zúčastnili někteří místopředsedové a činovníci výše uvedených stran:

Roman Sláma a Dušan Zarevúcký za RSČMS, František Červenka a Ladislav Zemánek za ND, a pánové Svatopluk Černý a Jiří Froněk za DSSS. Jako host II. zasedání NK k tomu pan Radoslav Štědroň z Ostravy za Stranu práce (SP).

 

    Národní kongres se tak k dnešnímu dni rozšířil na pět stran. Vedle ND a DSSS jako stran zakládajících ho v současné době tvoří také zástupci Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska (RSČMS), Konzervativního a sociálního hnutí (KSH) a politické strany Národní prosperita (NP).

   Zástupci všech pěti politických stran na místě přijali prohlášení Národního kongresu k 25.výročí 17.listopadu 1989, kde se mimo jiné říká:

   “Česká republika se stala zemí, která se sice vymanila ze sféry sovětského vlivu, ale okamžitě jsme se stali loutkami Bruselu, Washingtonu a Tel Avivu. Šanci, být konečně zemí suverénní a samostatnou, jsme promarnili. Národní kongres proto považuje za nezbytné nastartovat radikální politické změny, které povedou k odstranění současného zkorumpovaného oligarchického režimu a nastolení vlády národní, pro níž bude prioritou suverenita naší země a její občané.”

(celé prohlášení NK v přiloženém souboru).

 

   Zúčastněné strany se zároveň dohodly, že u příležitosti zmíněného výročí uspořádají protestní veřejná shromáždění. V Brně se bude akce konat pod hlavičkou DSSS a názvem Den národní jednoty, v Praze pak pod hlavičkou ND.

   Strany také jednaly o společném postupu před krajskými volbami a rovněž o dalším rozšíření Národního kongresu o nové, podobně orientované, politické strany.

   Národní kongres má ambici sjednotit všechny euroskeptické a národně orientované subjekty, které o spolupráci projeví zájem a shodnou se na požadavku vystoupení České republiky z EU a na kritickém postoji k NATO.

V Praze dne 8. listopadu 2014

 (dokument ve formátu *.pdf)