Amerika, Německo, spojenec? Nebo zkáza všech?

Když se poslední dobou diskutuje o kvótách pro přerozdělování uprchlíků, tak se solidnímu občanovi této země nabízí otázka, zda je ještě tato politika vůbec normální, či nikoliv.

Je známo, že v Americe, objevené roku 1492 Kryštofem Kolumbem, a později i v rámci otrokářství, byli občané různých národů, etnik a ras převezeni na tento kontinent (jak jej my, zahrádkáři, nazýváme – rodišti rudých mandelinek, symbolech škůdců).  A tak spěl svět  původních domorodých obyvatel ke svému zániku.

Dá se ovšem říci, že i dnešní Německo, pod vedením Angely Merkel, je symbolem otroctví a diktátu Evropské unie. Jenže i této německé kancléřce strýček Dolfi špatně nalajnoval budoucnost, jelikož diktátu Bruselu se již zabránit nedá.

Osobně nechápu, jak se na dnešní svět budou dívat naši předkové, kteří se momentálně musí obracet v hrobě.

Jestli chceme kvótám zabránit, pak zde je ještě jedno řešení, jaké naši předkové udělali v době před bitvou na Bílé Hoře v roce 1620:  Tyto evropské politiky, i jejich spojence v naší zemi, vyházet z oken, třebas do Jeleního příkopu.

Jan Korbelka

SPR-RSČMS

Bohumín

 

 

 

Diskuze s doktorem Alzheimerem a jeho pochopem – doplněno o den později.

Vlastně to byl doktor Sládek, ale to vyjde nastejno. On si také nechce některé skutečnosti ze své minulosti pamatovat. Zejména své hříchy vůči bývalým kolegům – republikánům. Však jsem to na našich stránkách v minulosti dosti podrobně a barvitě popsal. Netřeba se opakovat, stačí zalistovat v archivu 2015-2016. Ale pro pobavení a vykreslení, jak sice doktor Sládek leckdy podléhá doktoru Alzheimerovi, ale na druhé straně cenzor Sládek nic ze svých „dovedností“ nezapomněl, předkládám následující diskuzi na PL, která se odehrála dnes – v den kdy byl konečně propuštěn náš novodobý český hrabě Monte Christo – Jiří Kájínek.

Podotýkám ještě, že celá diskuze byla primárně vyprovokována atakem M.Sládka a K.Fleischera, kteří mne nařknuli z používání různých osobních profilů – ačkoliv já na PL píši zásadně pod svým jménem, a nepoužívám anonymní nicky či falešná jména. Alespoň doposud, dokud mě administrátorka a manažerka PL na popud doktora Sládka nezablokuje. Protože soudružka Kateřina Synková je zřejmě oddaná fanynka Miroslava Sládka a už nám – republikánům – zablokovala na PL náš stranický profil. Soudruh Sládek totiž v tomto případě nemohl cenzurovat (jak se naučil ještě za minulého režimu na FÚTI), a tak před měsícem žaloval, aby byli nesládkovští republikáni na Parlamentních listech umlčeni…!

Parlamentní listy si nyní mohou pozměnit svůj reklamní slogan:  „NIKDO VÁM NEBUDE DIKTOVAT, O ČEM MÁTE PSÁT. DIKTOVAT VÁM BUDEME POUZE MY – PARLAMENTNÍ LISTY!“

Pokračování textu Diskuze s doktorem Alzheimerem a jeho pochopem – doplněno o den později.

Hadra nemá onuci co vyčítat.

Toto slovenské přísloví mě napadlo včera při sledování přímého přenosu z PS-PČR, který nám včera zprostředkovala česká , opravuji – bruselská televize na „kanále“ ČT-24. KANÁL to byl opravdu náramný, co se hned tak nevidí. Všechny zúčastněné „sociální, občanské, lidové, vrcholové“ a bůhvíjak ještě „demokratické“ partaje zdvihly svá stavidla zdrženlivosti a vypustily stoku špíny na předsedu té poslední, která si před posledními volbami přislíbila, že se bude mít LÍP. A poněvadž se příslušní zaměstnanci ANOfertu v uplynulém období opravdu snažili, aby se LÍP měli, nehodlali své „těžce“ dobyté pozice jen tak vyklidit. A tak „palbu“ opětovali. Český a moravský národ měl včera jedinečnou příležitost shlédnout, CO si to v minulých volbách vlastně zvolil jako své zastupitele. Nemá cenu zde popisovat, co všechno bylo za těch 8 hodin k vidění a hlavně ke slyšení. Bylo by to neúnosně dlouhé. To se zkrátka muselo vidět. A protože chci být dnes poměrně stručný, napadá mne jen jedno přísloví, tentokrát české:  „Křiváci nemají hrbáčovi co kázat o rovnosti“. Protože jsou ve své podstatě všichni stejní – jedni za 18, druzí bez dvou za dvacet.

Pokračování textu Hadra nemá onuci co vyčítat.

Krvavé léto 1945

Dne 8. května 1945 skončila válka, ale neskončilo násilí. Až donedávna jsme byli už na základních školách přesvědčováni, že území naší republiky bylo takovým územím klidu a pohody ve víru válečných, ale i poválečných události. Areálem střední Evropy, tedy i Československou republikou se pohybovaly zbytky ustupujících armád, prchající civilisté, osvobození váleční zajatci a vězni koncentračních táborů. Rudá armáda, do jejíhož operačního prostoru naše území spadalo, se chovala v pohraničí, které nám bylo Mnichovskou dohodou v roce 1938 uloupeno, jako na území dobytém. Především proto, že zde žilo převážně německé obyvatelstvo, docházelo zde k rabování, zabíjení zajatců a k hromadnému znásilňování.

Pokračování textu Krvavé léto 1945

O svobodě slova – případ soudce Miloše Zbránka

O veřejnoprávní „české“ televizi jsem už dávno ztratil veškeré iluze. Především o jejím zpravodajství, publicistice a komentářích. Obsah a styl práce ČT je víceméně srovnatelný s žumpoidními kanály komerčních televizí, kde pojem „kanál“ lze chápat doslova a do písmene. Ale když už si musíme všichni ze zákona povinně platit tuto hlásnou troubu protinárodního režimu, tak proč se občas nepodívat, co tam vlastně jejich slouhové hlásají. Je to však pouze pro politicky otrlé povahy. Např. ve středu 25. dubna mě mj. zaujal jeden dvouminutový štěk uprostřed večerních zpráv. Proč? O tom chci nyní napsat, byť nejsem grafoman a nezavaluji každodenně potenciální čtenáře svými moudry:

Pokračování textu O svobodě slova – případ soudce Miloše Zbránka

Malé ohlédnutí za minulou sobotou

Minulou sobotu, 18. března, bylo celkem nevlídné počasí. Chvílemi poprchávalo a fičel nepříjemný studený vichr. Nic, co by lákalo k většímu pobytu venku – ať už v přírodě či ve městě. Přesto jsem si jen tak nalehko zaběhl na vlak (nemám to k nádraží daleko) a zamířil směr – Brno. Několik dní dříve mi totiž z pošty vypadla pozvánka na demonstraci do hlavní moravské metropole, kde bylo na Moravském Náměstí svoláno protestní shromáždění proti šílenému rozhodnutí radních města Brna, které v městské radě prošlo rozdílem jediného hlasu. Tento jejich experiment totiž může mít pro celou moravskou zemi fatální důsledky. 

Pokračování textu Malé ohlédnutí za minulou sobotou

Čas oponou trhnul

Čas oponou trhnul… a máme tu jaro L.P.2017. Roku, který bude přelomový. Buďto se evropským národům podaří zlomit okovy, které je poutají k novodobému vězení národů – EU, k tzv. IV. Říši, anebo bude dílo zkázy pro všechny, co nemilují politickou podřízenost a ekonomické otroctví, dokonáno. Záleží na každém občanu, jak se letos rozhodne.

Pokračování textu Čas oponou trhnul

EET je ekonomická katastrofa,

…bude to znamenat pád Babiše?

Tři dny poté, co vstoupila v platnost elektronická evidence tržeb, vidíme první následky. Systém sice funguje spolehlivě, v tom smyslu že ho neprovází chaos tak jako například centrální registr vozidel, avšak tisíce malých hospod zavírají, to se koneckonců dalo čekat již předem, ačkoliv Babiš ujišťoval národ, že nic takového nehrozí. Pokračování textu EET je ekonomická katastrofa,